Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Informace

Název: Ateistická společnost
Kategorie: Náboženství
Založil: sirStanley
Správci: sirStanley , Ondi
Založeno: 10.01.2020 11:58
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné
Zobrazeno: 7740090x
Příspěvků:
146125

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

Zobrazení reakcí na příspěvek #145958

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
10.11.25 07:28:01 | #145958
Reakce na příspěvek #145954

Ondi - promin ale ja to vidim jinak nez Ty -- Ja v normalnim zivote nedelam rozdil a rozhodne ateisti mne nejsou lhostejni. Priklad -- Ja jdu v nedeli rano na msi do kostela a ateisti co znam tak jdou do klubu sportovniho nebo sberatelskeho -- Potom se sejdeme v poledne v jednom kafaci dame spolu kafe a nejaky zakusek pokecame normalne -- Ja nic a kamos muj polak z kostela taky nic o Bohu a oni 4 ateisti nic konkretniho o klubu -- Normalni kamaradske setkani - rozhodne mne nejsou lhostejni ikdyz to jsou ateisti. -- Muj nazor


 #145954 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
10.11.25 07:46:16 | #145961 (1)

To, že lidé mají různé názory na stejnou věc je normální.
Mám pochopitelně také známé pobožné, ale ti mí se nevyznačují misionářským úsilím mne přesvědčit o tom jak jsou dokonalí a jak jim jejich bůh a víra v jejich boha pomáhá v denních starostech.

Teda, jednou si mne vyhlídl kolega v zaměstnání a začal s lanařením ke svědkům jehovy. Líčil mi svou náboženskou partaj v růžových barvičkách. Vyprávěl, jak coby neznaboh pil alkohol, sváděl holky a mastil karty, teď žije skromně v boha a co z výplaty přebyde, dá své církvi.
Takových letmých kontaktů jsem zažil více, můj kámoš se mne kdysi ptal co jsem zač, já přiznal barvu a on to trumfnul tím, že věří jen trochu. Jednou mne oslovila jedna známá na pe perónu, když jsme čekali na vlak. Když jsem přiznal pravdu, tak se rozhořčila slovy, "ale v něco přece věřit musíš" a já kvitoval že věřím ve spoustu věcí, třeba v to, že vlak přijede včas a že se dostanu v celku na do své laboratoře ve firmě.


 #145958