Zajímavé. Mne zaujal film "50× a stále poprvé", ve kterém je dívka
která si po vážné nehodě nepamatuje včerejšek, prostě žije každým
dnem ten samý den. Jeden zoolog, sukničkář a lámač dívčích srdcí si s
ní smluví na příští den rande ... ale ona o ničem neví.
V tom filmu se dostaneme také do speciální kliniky, ve které jsou pacienti s
různou formou ztráty paměti, rekordmanem je jeden sympaťák, který zapomene
za desítku sekund, co bylo před tím.
Pro nás je pojem "čas" zřejmý, ale když se nás dítě zeptá "tati, co
je čas ?", tak upadneme do určitých rozpaků s vysvětlováním.
A souhlas s tím, že to, co si v našem mozku představujeme na základu
informací o momentálním okolí přijatým našimi smysly je iluze. No a tyhle
iluze nejsou identické u různých lidí, kteří jsou svědky společně
stejné situace, nebo události.