Tvrdím to, co vím, že jsem prožil. To že o tom nemohu podat důkaz, neznamená vůbec nic.
Tvrdím to, co vím, že jsem prožil. To že o tom nemohu podat důkaz, neznamená vůbec nic.
Tvé tvrzení spočívá v tvrzení, žes měl kontakt s bohem.
Popsat ten kontakt dokážeš jen příměrem, žes cítil něco jako "otcovskou
lásku" (už tady je zádrhel, jako "otcovskou lásku" vnímanou otcem k synovi
nebo synem k otci?)
Každopádně to, co ty jsi mohl jistě vnímat jako "otcovskou lásku",
protože jsi se s tím třeba nikdy předtím nesetkal, je naprosto
nedostačující důvodnění pro tvrzení, že to byl Bůh.
jakmile jde o pocity, víme dobře, jaké fantazie lidé mívjí, natož jak je
interpretují navenek
Při popisu jsem psal, že ten prožitek byl komplexní a "otcovství" byla jednou z komponent toho prožitku. Nikdy jsem o té zkušenosti proto taky nepsal jako o pocitu, ale jako o prožitku.
Prožitek je pocitového charakteru
Stěžejní je, že sis to interpretoval ty sám sám pro sbe
To je neakceptovatelné
Pocitového charakteru je veškeré vnímání.
Nic jsem si neinterpretoval.
Jestli se někdo nedovede smířit s tím, že lidé mají prožitky setkání s
Bohem, je to jeho a jen jeho problém.
Můj problém to není, tůvj problém je, že "POCIT", že ses setkal s Bohem, interpretuješ jako JISTOTU, že ses setkal s Bohem
a to je problém myslím tvůj :-))))))))))))))))
Já žádný problém nemam. Ty máš furt s něčím problém. (Což by mimochodem bylo v pořádku, kdyby ses choval korektně a seriózně.)
o že o tom nemůžeš podat důkaz znamená to hlavní : vše mohla být jen tvoje interpretace něčeho, co jiní lidé považují za naprosto normální a běžné LIDSKÉ.