v podstatě jedináček jsem. O dva roky starší brratr byl těžce nemocný a zemřel když mu bylo 16 nebo 17, je to tak dávno ž si ani nepamatuji.
ale měla jsem na mysli období ranného dětství, tak do věku 3 let. V naprosté většině, kromě pár geniální dětí, si toto období neuvědomujeme i když jsme plnohodnotní lidé :-)) umíme se vyjadřovat, vidíme, slyšíme ale neuvědomujeme si vlastní existenci jako samostatné "já", spíše jakobychom byli součástí nikoliv oddělenou jendotkou. Teprve až se mentálně oddělíme, uvědomíme si své já a jakobychom pochopili že můžeme na základě vlastní vůle rozhdovat. Přichází také období vzdoru jako něco přirozeného.
