Neschopnost reálného uvažování předvedli Ateisté při hodnocení
slunečního zázraku s 30 000 svědky. 
Neschopnost reálného uvažování předvedli Ateisté při hodnocení
slunečního zázraku s 30 000 svědky. 
Neschopnost reálného uvažování předvedli věřící při hodnocení
toho neobvyklého jevu. Mnoho se jich ani neshodlo při popisu této události.
Věřící využívají každé mezery v lidském poznání, co zatím neumíme
vysvětlit, je pro ně hned zázrak.
No z některých věcí už museli slevit - třeba blesk už pro ně není
boží posel a neúroda božím trestem.
nastuduj si definici zázraku, aby si tu neplácal 
jkinak co ty vaše blbé poznámky o tom, že není fotka - nastuduj si jaké
tenkrát byli fotoaparáty a co s nimy šlo reálně vyfotit 
Nevěřím na zázraky. Fotografů a novinářů tam bylo dost a fotoaparáty se v té době používaly již skoro padesát let. Jediný dochovaný snímek byl podvrh z jiného místa.
Zažil jsem něco, co by se jako zázrak dalo interpretovat, ale možná to spadá do roviny nepoznaného.
Dobrý nápad, nastuduj si dějiny fotografie. Ten blázinec ve Fátimě byl
roku 1917. V té době se už fotilo o sto šest, hochu.
Jen tak na okraj - Kodak přišel na trh se srolovaným filmem roku 1888. V té
době se tedy roztrhl pytel s mobilními kamerami. Pochopitelně se
fotografovalo i nadále na skleněné desky pokryté stříbrnou emulzí. Z
první světové války je spousta fotek.
Ale uznávám, že v zaostalé pobožné společnosti ve Fátimě byl
fotoaparát ještě pomalu čertovo dílo. Ovšem musím dodat, že existuje
fotka oněch malých lhářů. kteří tvrdili, že tu svatou panu potkali.

Fotografovat se umělo, jde o to, co se fotografovalo. Neexistující věci nelze fotografovat.
Třetí poselství prý nebylo zveřejněno celé.
Anděl s ohnivým mečem: viděly anděla, který hrozí zničením světa, ale
je zastaven září Panny Marie.
Církev v utrpení: „Biskup v bílém“ jde spolu s kněžími, řeholníky a
věřícími do města plného mrtvol.
Mučednická smrt: Biskup je zabit střelbou a šípy vojáky, spolu s dalšími
věřícími.
Andělé sbírají krev mučedníků: Krev je přinášena Bohu jako oběť za
hříchy světa.
Jak jsou "hezky" zamračení.
Já kdybych viděl ducha panenky Marii, tak jsem vysmátý od ucha k uchu.

Když už je řeč o zjeveních : https://cs.wikipedia.org/wiki/Zjeven%C3%AD_Panny_Marie_v_Such%C3%A9m_Dole
Pochopitelně mají notoričtí alkoholici vidění myší, pokročilí vidí
zajíce a totální panenky Márie. Spoustu panenek.

u mého tatínka na oravě, vypadali lidé na fotkách taky tak. Asi chudý kraj, velice těžký život, hlad a nedůvěra k cizím.
Jo, taky jsem si všim.
Ta doba, kdy se před kamerou nařídilo říct "cheers" ještě nepřišla.
Při mydlení se sepjatýma rukama je případný úsměv brán jako urážka
nedůtklivého ... ne neexistujícího boha, ale existujícího neurotického
kněze. Takže fotograf zajisté v doprovodu vatikánckého nuncia nařídit
dětem "tvařte se pobožně, jinak dostanete na zadek". A tak se děti
ustrašeně ze slibovaného výprasku tvářili pobožně, jako jiní pobožní
ze "slzavého údolí života", ve kterém je jen práce, bída a hlad.
No tváření se zbožně, podle mě, by mel být šťastný pohled
směrem k nebi s jemným úsměvem na rtech.

Marie je prý nabádala, aby se obětovali a trpěli za lidské hříchy. Například celý den vydrželi bez vody v horkém a suchém dni. To já bych se taky mračil, popř. měl různé vidiny.