kiwi, pravda je ve víře Boha v Kristovi...
kiwi, pravda je ve víře Boha v Kristovi...
Tvé znalosti anatomie jsou velmi, ale velmi chabé. Prakticky nulové.

Uklidni se, já vím bůh je nehmotnej a neviditelnej, tak se schovává
kdekoliv, třeba v brzlíku a nebo v nevidomém střevě. 
Ty jsi špatně pochopil větu od Visitora
Kristus je tím Bohem a Bohem je i
jeho Otec na nebesích.
skrze Krista máme účast na životě Boha. Pak záleží na tom jak dalece jsme v Kristu
jo vím, slyšel jsem. My ateisté to máme jednodušší, ve našem životě bohy nepotřebujeme.
No ano "skrze Krista máme účast na životě Boha" (v Bohu) ale mi ženy na ženské sounáležitosti Boha.
Já vím, jako ateista jsem se dočetl a doslechl, že jsou tři bohové ve
třech třetinách jedné bytosti. Trochu zašmodrchané mystérie v
náboženství. To má být i pro pobožného tajuplně a plné záhad a
zázraků. No, když se to někomu zamlouvá, ať si s tím hraje. Jsou také
lidé sběratelé krabiček zápalek, nebo kuličkových propisovaček.
Můj strýc (už není na tomto světě) se mne vždycky ptal kolik mám
vrtaček, svářeček. hoblovaček, frézovaček, cilkulárek a jiných pilek.
Strašně ho to bavilo si to prohlédnout.
naopak... zkus se na to kouknout ještě jednou. žádné třetiny tam nejsou :-)
Ateista si může oči vykoukat, ale boha nevidí.
A protože je ateistou, tak pohádkové příšery odkázal do pohádkových
knih a vylučuje reálnou existenci pohádkových potvor.
OK, je mi to fuk, jestli si tu pohádkovou figuru někdo dělí na kousky a nebo ji má vcelku.
Podle mě jsou pokud vystupují mimo "základ" - Bůh. Bůh = Otec - Syn - Duch
Základem je Bůh.
Marek 1 :
10 Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako
holubice sestupuje na něj.
11 A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si
vyvolil.“

Tady vystupují jako 3 samostatné bytosti naraz.

Vždyť jo. Jsou to samostatné osoby jednoho a téhož Boha. Každá je kompletně celým Bohem a ne jen nějakou jeho částí. Zároveň se nejedná o tři různé Bohy, ale o jednoho. Bůh jsou takto tři a zároveň jeden.
Já netvrdím, že jsou to tři bohové.

Ale nebudu ti vyvracet tvůj názor. Já to vidím jinak.

Samozřejmě vysvětluju pohled na Boha z hlediska Trojiční nauky. Každý si jinak na Boha může mít vlastní názor.
To v pohádce o perníkové chaloupce taky vystupuje osoba:
"Osobo," ptal se plečky, "neviděla jste tudy jít dvě děti?"
"Pleju len," odpověděla žena, jako by mu nerozuměla.
"Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti."
"Až vypleju a uzraje, budem trhat."
"Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti."
"Až vytrháme, budem drhnout semeno a pak len močit."
"Osobo, cožpak nerozumíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"Po vymočení prostírat a v peci sušit."
"Osobo, vy jste snad hluchá, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"Nu, a po vysušení budem třít a po vytření vochlovat."
"Osobo, neslyšíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"Tak; nu, a po vochlování budem nadívat na kužele a příst."
"Osobo, co mi do toho, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"Až napředem pěkných tenkých přadýnek, budem soukat."
"Osobo, osobo, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"Až nasoukáme, budem tkát pěkné tenké plátno."
"Osobo, co je mi do plátna, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"až utkáme, budem bílit, až vybílíme, budem stříhat a šít košile, košilky, šátky a stužky, sukně a zástěrky."
"Osobo, cožpak si na uších sedíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"A tak, co s tím budem dělat? - Nu, budem se do toho odívat a nosit se čistě bíle."
"Osobo, prosím vás, neviděla jste tudy jít děti?"
"Až to roztrháme? - Nu, pak to podpálíme, uděláme z toho troud. Nu, do troudu budem pak křesat tak dlouho, dokud vydá živou jiskřičku a boží ohníček ho nestráví. Boží ohníček rozejde se v dým, dým pak v povětří, a to je konec mojí řeči."
Osobo, já se vás na to neptal, ptám se vás, neviděla-li jste tudy jít děti."
"Děti, nu, to jste měl hned říct, bodejť neviděla, ba viděla, 
a tady je to s bytostmi velice zavádějící... zatímco Bůj je jeden, nedělitelný... a je označován někým jako bytost (lépe je říct Bytí)... pak je najednu Duch jako duchový princip (obraz Ducha) v člověku označen taky jako bytost ačkoliv to podle mě moc s bytostí společného nemá a Ježíš je člověk, tedy podstatně společný s lidstvím a pokud ho chcemem označit jako bytost, pak je to člověk. Já jsem bytost, ty jsi bytost člověk. Ovšem to je něco czela jiného než Bůh... který je jeden nedělitelný.