Hus jen poukázal na nepravosti v církvi. Ty kněžské úřady byly
výnosné, takže se s nimi kupčilo, dávaly se za úplatek. Jeden kněz pak
měl poplatky ze dvou nebo tří far a za něj konali náboženské obřady
chudí kazatelé, studenti, kteří neměli prostředky ke rozsáhlé tehdejší
korupci.
Právě Husovy spisy o svatokupectví byly církvi trnem v oku. Všichni dobře
věděli, že má pravdu. Ale byla pro ně moc nepříjemná a nebezpečná.
Museli ho umlčet za každou cenu.
I ta teze, že úkony (jako křest) provedené hříšným knězem jsou
neplatné, má své opodstatnění. Copak hříšník může být tím pravým
knězem? Jak to mohla církev dopustit? Ale pro ni byl sebevětší darebák v
kněžském rouchu, pokud byl loyální k nadřízeným, milejší než
odvážný kritik.
V našem národě je Hus symbolem nejvyšší morální autority.