naopak... zkus se na to kouknout ještě jednou. žádné třetiny tam nejsou :-)
naopak... zkus se na to kouknout ještě jednou. žádné třetiny tam nejsou :-)
Ateista si může oči vykoukat, ale boha nevidí.
A protože je ateistou, tak pohádkové příšery odkázal do pohádkových
knih a vylučuje reálnou existenci pohádkových potvor.
OK, je mi to fuk, jestli si tu pohádkovou figuru někdo dělí na kousky a nebo ji má vcelku.
Podle mě jsou pokud vystupují mimo "základ" - Bůh. Bůh = Otec - Syn - Duch
Základem je Bůh.
Marek 1 :
10 Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako
holubice sestupuje na něj.
11 A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si
vyvolil.“

Tady vystupují jako 3 samostatné bytosti naraz.

Vždyť jo. Jsou to samostatné osoby jednoho a téhož Boha. Každá je kompletně celým Bohem a ne jen nějakou jeho částí. Zároveň se nejedná o tři různé Bohy, ale o jednoho. Bůh jsou takto tři a zároveň jeden.
Já netvrdím, že jsou to tři bohové.

Ale nebudu ti vyvracet tvůj názor. Já to vidím jinak.

Samozřejmě vysvětluju pohled na Boha z hlediska Trojiční nauky. Každý si jinak na Boha může mít vlastní názor.
To v pohádce o perníkové chaloupce taky vystupuje osoba:
"Osobo," ptal se plečky, "neviděla jste tudy jít dvě děti?"
"Pleju len," odpověděla žena, jako by mu nerozuměla.
"Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti."
"Až vypleju a uzraje, budem trhat."
"Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti."
"Až vytrháme, budem drhnout semeno a pak len močit."
"Osobo, cožpak nerozumíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"Po vymočení prostírat a v peci sušit."
"Osobo, vy jste snad hluchá, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"Nu, a po vysušení budem třít a po vytření vochlovat."
"Osobo, neslyšíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"Tak; nu, a po vochlování budem nadívat na kužele a příst."
"Osobo, co mi do toho, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"Až napředem pěkných tenkých přadýnek, budem soukat."
"Osobo, osobo, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"Až nasoukáme, budem tkát pěkné tenké plátno."
"Osobo, co je mi do plátna, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"až utkáme, budem bílit, až vybílíme, budem stříhat a šít košile, košilky, šátky a stužky, sukně a zástěrky."
"Osobo, cožpak si na uších sedíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti."
"A tak, co s tím budem dělat? - Nu, budem se do toho odívat a nosit se čistě bíle."
"Osobo, prosím vás, neviděla jste tudy jít děti?"
"Až to roztrháme? - Nu, pak to podpálíme, uděláme z toho troud. Nu, do troudu budem pak křesat tak dlouho, dokud vydá živou jiskřičku a boží ohníček ho nestráví. Boží ohníček rozejde se v dým, dým pak v povětří, a to je konec mojí řeči."
Osobo, já se vás na to neptal, ptám se vás, neviděla-li jste tudy jít děti."
"Děti, nu, to jste měl hned říct, bodejť neviděla, ba viděla, 
a tady je to s bytostmi velice zavádějící... zatímco Bůj je jeden, nedělitelný... a je označován někým jako bytost (lépe je říct Bytí)... pak je najednu Duch jako duchový princip (obraz Ducha) v člověku označen taky jako bytost ačkoliv to podle mě moc s bytostí společného nemá a Ježíš je člověk, tedy podstatně společný s lidstvím a pokud ho chcemem označit jako bytost, pak je to člověk. Já jsem bytost, ty jsi bytost člověk. Ovšem to je něco czela jiného než Bůh... který je jeden nedělitelný.