,
Já myslím, že „metaforami“ se to stává postupně až časem, jak
člověk poznává, že nemetaforicky to prostě neobstojí. Nad tím, jestli to
v době vzniku někdo (včetně autorů) chápal jako metaforu, visí obrovský
otazník pochybností. Vždyť i samotné církve ustupují vždycky jako
poslední od doslovné interpretace, až když se stane v daném bodě
neudržitelnou. A to včetně těch, které kdysi rozhodly, co vlastně má do
Bible patřit a co ne. Což s následnou postupnou proměnou toho, jak
jednotlivé části chápat znamená, že tenkrát rozhodovaly na základě
nepochopení těch textů. Protože to přece jsou metafory, které se ale tehdy
jako metafory nebraly…
Nebo existují nějaké doklady o tom, že ty texty vznikly (a od začátku byly
chápány) jako metafory?
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
