Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #148181

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:37:14 | #148181
Reakce na příspěvek #148174

Když se tu mluví o složitosti prvoků, je dobré připomenout, že existují i mnohem jednodušší biologické formy: viry, viroidy a priony. Nejsou buňkami, nemají jádro ani vlastní metabolismus, a přesto dejme tomu žijí (alespoň v buňce hostitele). Viry obsahují jen genetickou informaci (DNA nebo RNA) obalenou bílkovinným pláštěm, viroidy jsou ještě jednodušší, tvořené pouze krátkou molekulou RNA, a priony jsou jen bílkoviny schopné měnit tvar jiných bílkovin. To ukazuje, že mezi neživou chemií a složitými organismy existuje celá škála mezistupňů.


1  

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:38:39 | #148182 (1)

na to jsem narážela...


 #148181 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:49:25 | #148188 (2)

To je dobře, právě to ukazuje, že živá hmota se může vyvíjet a že složitost vzniká postupně. Na straně druhé to otevírá zajímavou otázku, kde je vlastně hranice mezi živou a neživou hmotou. Možná je to jen stav hmoty, který se mění, a naše definice se snaží zachytit něco, co se nedá úplně přesně ohraničit.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:51:25 | #148190 (3)

ano, je zde několik úrovní... co je již živé a co ještě ne, tato hranice se těžko vytyčuje. a Druhá hranice co je samo sebe vědomé a co ještě ne.


 #148188 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 17:09:09 | #148195 (4)

Sama říkáš, že hranice mezi živým a neživým se těžko vytyčuje. Já se proto ptám, kdy Bůh stvořil život, když ta hranice není patrná? A možná do toho vstupuje i množství energie, které je organismus schopen vázat, třeba v mitochondriích, čím více energie, tím větší prostor pro složitost.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 17:46:40 | #148201 (5)

nevím kdy


 #148195 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 18:05:48 | #148208 (6)

Z tohoto pohledu se ni takového určit nedá. Lidé definují život.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 19:31:09 | #148218 (3)

Příroda nezná ostré hranice, všechno v ní plynule přechází z jednoho do druhého. Mezi živým a neživým, psychickým a tělesným apod. jsou mezičlánky, které nesou znaky obou těch kategorií a nelze je tedy přesně zařadit ani do jedné. Ani mezi živočišnými druhy nejsou hranice, to jenom my si tak druhy škatulkujeme ve snaze tu živočišnou a rostlinnou různorodost uvést v nějaký řád, abychom se v ní lépe orientovali. Ovšem příroda nic takového nedělá.


 #148188 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 19:50:24 | #148222 (4)

S tím se dá souhlasit.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.12.25 16:41:44 | #148184 (1)

No ano. *3655*


 #148181 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
03.12.25 12:31:06 | #148289 (1)

Priony z toho vyluč. To jsou jen tělu vlastní proteiny, ale specifickým způsobem vadné, takže ve výsledku jsou „sbalené“ do špatného trojrozměrného uspořádání. To má sice i spousta jiných vadných proteinů, ale právě tyhle mají tu nepříjemnou vlastnost, že kontaktem s nimi se správně sbalené molekuly téhož proteinu „přebalí“ taky špatně, protože v kontaktu s tou špatnou molekulou je to energeticky výhodnější uspořádání. A bohužel to funguje i mezi molekulami různých jedinců, a dokonce – do určité míry (dané stupněm homologie těch proteinů) – i mezi molekulami odpovídajících proteinů různých živočichů. Proto je to přenosné. Ale není to žádná samostatná forma života (ani skoroživota jako viry).


 #148181