Když se tu mluví o složitosti prvoků, je dobré připomenout, že existují i mnohem jednodušší biologické formy: viry, viroidy a priony. Nejsou buňkami, nemají jádro ani vlastní metabolismus, a přesto dejme tomu žijí (alespoň v buňce hostitele). Viry obsahují jen genetickou informaci (DNA nebo RNA) obalenou bílkovinným pláštěm, viroidy jsou ještě jednodušší, tvořené pouze krátkou molekulou RNA, a priony jsou jen bílkoviny schopné měnit tvar jiných bílkovin. To ukazuje, že mezi neživou chemií a složitými organismy existuje celá škála mezistupňů.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
