Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

sú možné mutácie len pre...

Nejsou náhodou tyhle mutace možné právě proto, že opravné mechanismy nejsou dokonalé??

nie je možné, aby bol druh prístupný genetickým a biochemickým zmenám pre vznik nového druhu

Právě k tomuto dochází.
Změny vzezření stavby těla, ale i vnitřních orgánů jsou zřetelné za izolace skupinek jednoho druhu do různých životních prostředí. I Darwinovy pěnkavy zůstávají pěnkavami, ale odlišnými druhy pěnkav z důvodu adaptace na odlišnou nabídku potravy na izolovaných ostrovech.

Opravné mechanismy DNA jsou skutečně velmi sofistikované, ale nejsou dokonalé, kdyby byly, neexistovaly by dědičné choroby ani rakovina. To, že mutace procházejí, je dobře zdokumentováno. A mutace nejsou jen fatální, většina je neutrální a některé dokonce poskytují evoluční výhodu. Právě díky nim vzniká variabilita, která umožňuje adaptaci na měnící se podmínky.
Speciace (vznik nových druhů) je doložená geneticky i přímo pozorovaná.
Darwinovy pěnkavy na Galapágách zná asi každý: z jednoho původního druhu vzniklo asi 15 druhů, každý přizpůsobený pro jiný zdroj potravy.
Experiment s bakterií E. coli, v laboratoři se objevila schopnost metabolizovat citrát, vlastnost, kterou původní kmen neměl. https://lenski.mmg.msu.edu/ecoli/index.html
Rostliny rodu Tragopogon (kozí brada) v USA, nové hybridní druhy vznikly během několika desetiletí.

Darvinovy pěnkavy jsou všechny stejné, protože je lze pářit mezi sebou. Je to jako šlechtění psů. Nejde tedy o evoluci ale o změny v rámci naprogramované DNA . Evoluce nemůže fungovat díky ne 100% opravným mechanizmům, protože změny likviduji informaci v DNA a zhoršují tak funkci organizmu. Tímto způsobem se organizmus nezdokonaluje ale naopak degraduje. Existuje pár případů spočítal bych je na prstech 1 ruky kdy mutace pomohla a tisíce ničících mutací.

Ty ani nevíš, co to evoluce je. A ta je viditelná denně : evoluce počítačů, automobilů, a různých jiných věcí - no a taky fauny a flóry.

Experiment s bakterií E. coli, v laboratoři se objevila schopnost metabolizovat citrát, vlastnost, kterou původní kmen neměl.
to je směšná účinnost Na jednu takovou mutaci by člověk potřeboval milion let. (bylo na tu změnu potřeba 31000 generací.)
To evolucionistům vůbec nesedí.
Představte si že jsme z opice staré 7 milionů let. Že by opice potřeboval jen 7 mutaci a ejhle je z toho člověk. Totální bláboly evolucionistů.

U tebe je bohužel patrná totální neinformovanost, jonatne1.
Třeba patogeny sezónní chřipky a i COVIDu mutují vesele a rychle, že je nutno vyrábět ročně nové varianty vakcin.

A co se týče tvé kreacionistické představy, že se dnešní člověk evolučně vyvinul z dnešní opice, pokud možno ze Šimpanze jen dokazuje tvou neznalost přírodních procesů a zoologie.

nejsme z opice. Máme své předchůdce... stejn jako každý jiný tvor má své předchůdce. Jejich fosílie (vymřelé) nalézame. Není to změna z jednoho druhu na druhý, je to známka o tom že daný druh vznikal postupně. více než 99,9% druhůje historicky vymřelých...mohou to být předkové druhů dnešních.

„…sú možné mutácie len pre organizmom tolerované fenotypické zmeny druhu, ale nie genotypické tak, aby bol zmenený druh (teda by to viedlo k evolúcii)...“

Tak znova: Kdyby opravné mechanismy byly dokonalé, nebyly by možné žádné mutace. Mechanismy údržby a oprav DNA poruchu najdou, a podle jejího typu ji buď vrátí do původního stavu, nebo ji jen „zaplácnou“ tak, aby nenabourávala další využití a údržbu DNA, ovšem už bez možnosti zachování původní sekvence toho poškozeného kousku. Což se samozřejmě rovná vzniku mutace. Jestli mutace bude nebo nebude fatální, nebo jestli zasahuje nebo nezasahuje do charakteru druhu, to žádný repair mechanismus nepozná, to se projeví až v momentě, kdy se daný úsek exprimuje jako protein (nebo se začne využívat jeho jiná, obvykle regulační funkce, pokud žádný protein nekóduje). Prostě se to projeví na životaschopnosti jedinců, kteří tu mutaci nesou. A to je přece východisko evoluce, ne?

Kdyby opravné mechanismy byly dokonalé, nebyly by možné žádné mutace..sú mutácie, ktoré organizmus toleruje - tak vznikajú somatické zmeny, variability v rámci druhu...

Napadla mě myšlenka "zakódované adaptace," tedy předem připraveného programu v DNA, který by určoval reakce na všechny možné podněty prostředí. Jenže takový systém by musel obsahovat nekonečně dlouhý katalog instrukcí, protože podněty jsou prakticky neomezené a neustále vznikají nové situace, které nelze předem naprogramovat. Proto živé organismy nefungují na principu dopředu napsaného programu, ale využívají nedokonalost oprav DNA. Právě díky tomu vznikají mutace, které poskytují variabilitu a dávají přírodnímu výběru možnost testovat nové řešení. To ale neznamená, že na samotném počátku nemohl být stvořitelský zásah, který nastavil základní podmínky pro vznik života, evoluční procesy a víra v počáteční impuls se totiž vzájemně nevylučují:-)

Každý mozek je individuální, jako jsou individuální papilární linie, iris očí a některé části DNA.

Jsou však lidé, tvrdící, že náhoda neexistuje takže jsou papilární linie, DNA, iris a vlastnosti mozku předem dané a naprogramované. Napadá mi tu pracovní náplň pro ducha svatého, který doprovází miliony spermií na pouti za vajíčkem a spolu s vybranou spermií do vajíčka vnikne a tam začne programovat ony "náhodné" vlastnosti podle bohem sestaveného seznamu.

Takhle vznikají jak géniové, tak prosté zbožné ovce.

Je to uspokojující vysvětlení pro vědecké kreacionisty.

Byla by to pouť jako do Santiaga de Compostela:-)

Nedokonalost oprav není schopna provádět evoluci, ale degradaci informací.
Navíc samotná evoluce nebyla nikdy pozorována.
Jestli se nějaká bakterie změnila za 31 tisíc generací, tak ta evoluce nemá dostatek času na mutování, protože by takovým tempem potřebovala asi 1000 časů existence země, aby se něco pohlo kupředu.

Přesně. V evoluci se nic neděje „aby“, všechno se děje jen „protože“. Jinými slovy – změny se nedějí za nějakým účelem, ale pouze z nějaké příčiny. Zdánlivá účelnost či záměrnost nějaké změny v minulosti je následkem toho, že v současnosti funguje ku prospěchu jejího nositele, což může budit dojem účelného, plánovitého vzniku. Ale je to jen přeživší varianta mezi mnoha jinými, které v té minulosti nepřežily, protože ta přeživší buď prostě fungovala lépe, nebo po nějaké změně podmínek jako jediná zůstala fungovat aspoň trochu.

Abychom si mohli být jisti, musíme hledat, poznat, pochopit:-)

Toleruje je proto, že nevadí fyziologickým funkcím. Ale aby je mohl tolerovat, musejí v něm vzniknout a zůstat. Což by se nemohlo stát při dokonalých opravných mechanismech. A opakuju – ty opravné mechanismy nevědí, jestli daná mutace bude vadit, nebo nebude. Ty pouze zjistí, že v daném místě DNA je nějaká porucha, která brání jejímu normálnímu fungování. Tu poruchu zahladí, aby DNA nadále fungovala. Jenže jen v určitém procentu takových poruch zůstává zachována informace, co v daném místě bylo původně, takže ve všech ostatních případech dojde k mutaci. Je to asi jako když je v poškozené knize setřené písmenko – to se většinou dá ze zbytku slova odvodit, takže dopsat ho zpět není problém. Jindy je ale možné na to místo dopsat několik různých písmenek, a výsledkem bude pokaždé jiné slovo, které ve větě sice dává smysl, ale pokaždé jiný (třeba „natáhl si ho_inky“ – tam můžou být hodinky i holinky). Tady vzniká mutace v 50 % případů. No a pokud chybí celé slovo, kus věty, celá věta, nebo dokonce několik vět, tak sice můžeme vložit nějaký krátký kousek, který smysluplně spojí text za poruchou s textem před poruchou, ale ten smysl, který to získá, se tomu původnímu rovná už jen s velmi malou pravděpodobností a vznik mutace je prakticky jistý. A opakuju znova – ten opravný mechanismus netuší nic o dopadu té mutace na funkce dané buňky, takže se nemůže řídit tím, jestli je daná mutace tolerovatelná, nebo není, nebo jestli narušuje charakter druhu, nebo ne. A žádné pravidlo, které by tvrdilo, že pokud mutace naruší charakter druhu, tak je vždycky fatální, neexistuje. To je jen tvé zbožné přání, aby to tak bylo.

Ano.
Kdyby opravné funkce "výroby" DNA fungovaly dokonale, tak se nebudou rodit lidé a ani zvířata s nějakým defektem. Siamská dvojčata, zvířata s více hlavami. Ale nebyla by ani rakovina u malých dětí. Už různé fobie a poruchy sebevědomí ukazují na defekty při kopírování DNA. Rodí se i kriminálníci, zločinci, vrazi ale také géniové, altruisté a ateisté.

Nehledě na fakt, že děti stejných rodičů, mají rozdíly ve všech vlastnostech, i včetně mentality, intelektuální kapacity a odolnosti proti manipulacím. Nejiné je to i se vztahem k psychotropním látkám, tedy k alkoholu, nikotinu a pod.