Napadla mě myšlenka "zakódované adaptace," tedy předem připraveného programu v DNA, který by určoval reakce na všechny možné podněty prostředí. Jenže takový systém by musel obsahovat nekonečně dlouhý katalog instrukcí, protože podněty jsou prakticky neomezené a neustále vznikají nové situace, které nelze předem naprogramovat. Proto živé organismy nefungují na principu dopředu napsaného programu, ale využívají nedokonalost oprav DNA. Právě díky tomu vznikají mutace, které poskytují variabilitu a dávají přírodnímu výběru možnost testovat nové řešení. To ale neznamená, že na samotném počátku nemohl být stvořitelský zásah, který nastavil základní podmínky pro vznik života, evoluční procesy a víra v počáteční impuls se totiž vzájemně nevylučují:-)
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
