Napadla mě myšlenka "zakódované adaptace," tedy předem připraveného programu v DNA, který by určoval reakce na všechny možné podněty prostředí. Jenže takový systém by musel obsahovat nekonečně dlouhý katalog instrukcí, protože podněty jsou prakticky neomezené a neustále vznikají nové situace, které nelze předem naprogramovat. Proto živé organismy nefungují na principu dopředu napsaného programu, ale využívají nedokonalost oprav DNA. Právě díky tomu vznikají mutace, které poskytují variabilitu a dávají přírodnímu výběru možnost testovat nové řešení. To ale neznamená, že na samotném počátku nemohl být stvořitelský zásah, který nastavil základní podmínky pro vznik života, evoluční procesy a víra v počáteční impuls se totiž vzájemně nevylučují:-)


