Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Ve vesmíru by byl člověk při stálé rychlosti ve stavu beztíže a je jedno, jakou by se pohyboval rychlostí. Nějaké přetížení by pociťoval jen při zrychlení nebo zpomalení.
Člověk se tedy může pohybovat mnohem větší rychlostí, jen zrychlovat by se musel postupně. Jedinou známou hranicí je rychlost světla.

Proč vlastně vytváříme robotické systémy, umělou inteligenci a další technologie? Protože člověk nemusí být všude fyzicky přítomen. Vesmír je stále plný neznámého a naše poznání je zatím jen na začátku. Možná se jednou někdo, za sto let, podívá na podobné debaty a bude se smát naší naivitě, stejně jako dnes působí představa vystřelit se dělem na Měsíc, kterou kdysi popsal Jules Verne. Ale právě takové sny a odvážné myšlenky posouvají hranice možného.

Člověk je už velmi blízko hranici svých možností. Nikdy nebude schopen osidlovat jiné planety. Vesmír je pro něj velmi nebezpečný teploty -200 °C nebezpečné kosmické záření. Úkolem dnešní civilizace je se zachránit na této planetě a vydržet tady co nejdéle. Země se ochraňovat nemusí ona si poradí sama ať s lidmi nebo bez lidí.

Myslím, že člověk přijde na způsob jak osídlit Mars, nebo kromě našeho Měsíce, osídlit i vhodné měsíce Saturnu, či Jupiteru.

je to nezmysel, - skrz technologické príčiny a i biologické vlastnosti človeka to nie je možné...

No je vidět, že toto není tvoje "parketa" tak nepiš, co je a co není možné. Osobně si myslím, že na Marsu bude člověk stát do 10-15 let - možno se toho i dožiju.

v sedumdesátých letech minulého století stál člověk na Měsíci uplynulo víc jak 50let a nic se neděje, žádná kolonie lidi tam nežije.

presne, začína to byť problém, vedecké výsledky s ľudským telom sa nesmierne rozširujú, a tak už bude problém i Mesiac, tobôž Mars (a to sú len "za rohom" - teda na základe biológie človeka, ale aj skrze nesmierne finančné požiadavky...Musk si to asi môže dovoliť (kým sa mu to finančné impéium nezrúti), ale nikto iný:-).. a sú to nezmyselné snahy, trvajú už viac ako 50 rokov, a nič sa nedeje...na hlad, choroby trpí a zomiera miliarda detí sveta, a tu sa šaškuje s nejakými fantazijným úmyslami a zámermi "dobyť Vesmír" - ale nie je to možné, biológia človeka nepustí a svet je finančne nesmierne zadĺžený v desiatkach biliónov dolárov - celý svet žije na dlh, a raz sa to v krátkom čase zrúti...

No je to Boží plán - stačí si vzpomenout na naše otázky proč nezasáhne Bůh a nechá umírat děti.

to nie je problém Boha, ale človeka - bolo to tu 100x povedané....

Neznáme podrobnosti kolem "proč?", ale vůbec se divím, že s tou technikou se tam dostali.

Na Apolu už měli i Počítač, který jim vypočítával navigaci a další. Byl slabší než dnešní nejobyčejnější kalkulačky.I přistání na měsíci bylo dosti divoké kdyby Amstrong nepřevzal od PC ručí řízení rozbili by si o Měsíc hubu. Stejně přistál pár sekund před tím než jim došlo palivo. respektive přistáli by, ale už by neměl dost paliva na odlet.
Další hlod byl, že ulomili čudlík jističe který sloužil ke startu ten se musel zmáčknout ale jak? Našli vršek od propisky a ten do toho jističe vrazil pasoval přesně na míru a tím spojili obvod zážehu motoru. další zázrak

To palivo, o kterém píšeš bylo v přistávacím modulu. Armstrong převzal řízení přistávacího modulu, protože to naprogramované nebylo dost rovné. Poodlétl kousek vedle.
Měsíc pak opustili se startovacím modulem, s vlastním motorem a palivem, aby se setkali na měsíční oběžné dráze s modulem na návrat k Zemi.

Zajímavý je ten odchod z Měsíce a nynější "nová snaha" se tam dostat.

Já se bojím jedné věci, jestli jsme už nepromarnili svoji šanci. Je to jako mraveniště, které vypouští tisíce nevěst a ženichů v touze po tom, aby našli nové světy. Jenže zatímco příroda hledá cestu dál, my lidé se často sami brzdíme, konflikty, krátkozrakostí, nespravedlivým systémem i ničením prostředí. A nakonec nás může ohrozit i samotná nákladovost, a tím jsme jako civilizace "dolétali", pokud nenalezneme levnější technologii.

Náš "rozlet" Sluneční soustavou brzdí nejen jeho nákladnost, ale i riziko pro lidskou posádku.
Pochopitelně, kdyby se nezbrojilo a všechny síly (a finance) Země by se spojily, tak by byl Měsíc častěji navštivován a i na Mars by zavítali lidé.
Jenže lidé jsou psychicky nestabilní, odmítají akceptovat právo jiných na jejich vlastní názory. Lidé jsou predátoři a touží být na vyšší úrovni, než jsou druzí. Proto to "hamty, hamty, ať mám víc, než tamty". To je neléčitelné.

Trump chce Grónsko a Island, protože Dánsko se nemůže vojensky postavit USA. Nadto neomaleně nabídl Kanaďanům, aby se začlenili do USA. To, že "vlastnoručně přejmenoval Mexický záliv na Americký záliv je víc úsměvné, než vážné. Pochopitelně považuje panamský průplav za vlastnictví USA ajeho předání vládě Panamy za zvratitelné.

Putin chce všechny státy, které carové a pozděj Stalin dobyli, do rusáckého vlastnictví. Nadto šilhá po Aljašce, po Kanadě a jako samozřejmost trvá na vlastnictví Finska, Špitzbergů a Zemi Františka Josefa. Prakticky zabral polovinu severního polárního moře a vznesl požadavky na některé kanadské ostrovy.

Čína je tak malá země, že potřebuje Tchaj-wan, aby deklarovala Čínské moře jako vnitrostátní vody.

Zkrátka žijeme ve světě, ve kterém si samolibí vládci dělají co chtějí, včetně války, kterou někteří označují za láskyplnou záchranu milionů lidských životů.

Výlet do vesmíru není jen otázkou odvahy a technologií, ale svou roli může hrát vyčerpávání našich vlastních zdrojů, energetických i materiálních. A když se podíváme na lidskou povahu, jako by se v nás mísila zvířecí podstata s tou lidskou. Někdy jsme jako Dr. Jekyll a Mr. Hyde, schopní tvořit a hledat nové světy, ale zároveň svázaní instinkty, soupeřením a touhou po nadvládě.

Obávám se, že se tato vidina, člověk na Marsu a zpět na Zemi, tak brzo neuskuteční.
Už i z toho důvodu, že roboti a robotické stroje dokáží o mnoho levněji provést to, co by bylo úkolem člověka na Marsu. A na Marsu není něco tak důležitého, aby stálo za riziko byť jednoho lidského života.
Pochopitelně je mi známo, že jsou lidé ochotni za posmrtnou slávu být 1. člověkem na Marsu to risknout.

Vzpomínám na interview s jednou geoložkou (tak před 30 lety), která pravila "je mi 65, rodinu nemám, tak bych svolila k cestě (one way ticket) na Mars, když tam budu mít možnost "marsologicky" aspoň půl roku pracovat". Zkrátka by na tu dobu potřebovala potravu, vodu, kyslík, habitát, oblek, vozítko, laboratorní výbavu a komunikační zařízení se Zemí..

Musí tam letět lidské ego, jinak by Gagarin nebyl první v kosmu a na Měsíci by nestačily jen Lunochody. Možná nám dnes chybí vizionáři typu Ciolkovského, Koroljova nebo von Brauna.

Zatím.

Pokud přežije své "já", pak se dostane dál a možná už i dostal. Možná se nám už i vrací:-)

umělá inteligence neexistuje a nikdo ji zatím nevytvořil to jen lidé machrují, že vytvořili trochu dokonalejší textový editor.

No já si myslím, že jako první budou na dlouhý "výlet" vyslání humanoidní roboti

Tak je to určitě jedna z možností. Přesto bych tvořil až na konci cesty.

visitore nepleť se do toho čemu nerozumíš, pleteš si zrychlení s rychlostí. Například Raketoplán vstupuje do atmosféry rychlostí 60 000 km/h a to dokonce naplacato.

„…viac ako 5 x g človek nevydrží dlhodobejšie, čo neumožní ísť väčšou rýchlosťou ako je 1. kozmická rýchlosť …“

Zrychlovat se dá i pomalu!

člověk vydrží krátkodobě vic jak 50g první kosmická je výpočet jaká rychlost stačí, aby se těleso dostalo na oběžnou dráhu země a nemá to nic společné s člověkem a jeho schopností jakou může letět rychlostí

Nechtěls to napsat Visitorovi?

jo, možno 50 x g vydrží pár sekúnd, aj to by som pochyboval...kto pozná biológiu človeka, vie...

Francouzský pilot Romain Grosjean při nehodě Velké ceně Bahrajnu formule 1 narazil do bariéry v rychlosti 192 km/h a čelil přetížení 67 G.

Dokázal de facto okamžitě zareagovat - odpoutat se, vystoupit i přeskočit svodidla

bola to sekunda - dve...

No pochyboval si u 50 G - toto bylo ještě o cca 30% vyšší.

je to časový faktor, telo dokáže za sekundu všetko (orgánová krátkodobá/se­kundová adaptácia), ale nie za pár sekúnd, tam sa všetko rúca....presne tak, ako keď sa popálim v priebehu pol sekundy, ale ak sa popálim na sekundu a viac, pocítim to...je to tak s telom nastavené, aby nemuselo v krátkosti na všetko reagovať...

zase špatně bili to mikrosekundy jen co se mu zbortila deformační zona cca 0,5m

ale v podstatě i toto neplatí on tím nosem auta projel mezi svodidly, která měl přímo nad hlavou a měl štěstí, že tam měl dost mista vysoukat se z kokpitu. jediné co měl popálené ruce jak se držel těch svodidel. Při startu přepůlil to auto a 250l benzínu začalo hořet všude kolem něj. V podstatě to je příklad zázraku, že to přežil.

No toho benzínu je trochu míň - cca o100, ale to není podstatný. Ale zázrak? Je to pokrokem techniky. 10-15 let zpátky, tak by asi nepřežil.

sory spletl jsem to, je to 140 -150l při staru a to byla 3tí zatáčka, takže o litr méně tankuje se to na váhu tedy 110kg max. I ateista by řekl, že to byl zázrak ale jen obrazně.

To ano.
Já jsem to viděl v přímém přenose a když přeskakoval ty svodidla, tak jsem si řekl : "To není možné"

snímek z druhé strany svodidel:

Zase trepeš blbosti. Při cestě na Měsíc museli rakety letět 2. kosmickou rychlostí, aby se odpoutali od gravitaci Země. Nevím, proč si to co neznáš nejdřív neověříš, než to sem napíšeš.

Ano.
Lidé zapomínají, že ty dvě kosmické rychosti ze Země platí pro Zemi bez atmosféry a rotace se startem na na povrchu Země vodorovnou trajektorii. V nulovém čase a za obrovského zrychlení. Jsou to jen matematické výpočty v reálné atmosféře a prakticky malých zrychlení do 3g.
Na to se dostat na elipsoid o výšce zhruba180km je potřebná úniková rychlost v1 7,8km/s.
Ještě jednou !!! Země bez atmosféry..
únikovou rychlostí v2 11,2km/s se dostaneme na otevřenou parabolu, to znamená že se na Zemi bez daších korekcí dráhy nelze nikdy vrátit.
Zkrátka je ta praktická situace cest z povrchu Země trochu komplexnější. Člověk si musí uvědomit, že tou teoretickou únikovou rychlostí na Zemi s atmosférou nepodnikneme nic. Takhle urychlený vehikl by prostě v atmosféře shořel.

Žert - "kontrolní otázka, jako u rychlostí se pohybují naše geostationární satelity, třeba ta Astra?"
"Správně, 3,7km/s",
"a jakou rychlostí se pohybuje náš Měsíc kolem Země?"
"také Správně, zhruba 1,1km/s."