Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Tak třeba o instinktu taky lidi vždycky nemluvili jako o instinktu, to slovo je moderní pojmenování pro něco nám dneska vysvětleného, ale tehdy o něm lidé mluvili jinak a třeba ho i chápali jinak, např. asijští mistři bojových umění o něm mluvili jako o "onom, co jedná". My vlastně dneska děláme z lidí dřívějších staletí podivíny a pitomce jenom proto, že jejich textům nerozumíme (což si neumíme přiznat).

Taková úvaha by měla zahrnovat všechny texty a ne jen na ty vybrané, které patří do koloritu tvé víry.

Vždyť taky zahrnuje všechny texty. Skutečnost, co se nedá vyjádřit slovy, se vyjadřuje obrazy, které jsou tak jazykem jejího vyjádření. A vyjádřit se dá různými obrazy. Třeba nabytí vědomí sebe sama se při absenci psychologických pojmů dá vyjádřit obrazem nabytí poznání své nahoty, nebo obrazem získání božského ohně (Prométheus). Různá náboženství jsou jenom různé jazyky pro popis jednoho a téhož.

Prométheus podle řecké mytologie nejen daroval lidem oheň, ale také je stvořil, z hlíny formoval člověka a Athéna mu vdechla duši. To je úplně jiný obraz než biblické stvoření člověka, protože Prométheus je symbolem vzdoru proti bohům a darování poznání, zatímco biblický obraz poznání nahoty je spojen s vinou a pádem. Neříkám, že různá náboženství nic neříkají o podobných věcech, ale jejich obrazy mají odlišný smysl. A navíc je tento řecký mýtus starší než novozákonní evangelia. Jak se s tímto stvořením popasuješ, přijmeš řeckou verzi, nebo ji označíš jen za pohádku?

Zas tak jiný obraz to není. Řekové jenom jednoho Boha rozštěpili do vícera postav. Biblický Satan je stejně tak symbolem vzdoru proti bohu a darování poznání. A i on, tak jako ten Prométheus, je potrestán za svou opovážlivost. Stejně jako v obou náboženstvích pyká lidstvo za nabytí daru, původně náležejícího bohu/bohům: v jednom je vyjádřen obrazem vyhnání z ráje, v druhém obrazem otevřením Pandořiny skříňky, z níž na lidstvo vylétly veškeré strasti. Jsou to dvě různá obrazná či symbolická podání jednoho a téhož. Některý jazyk (náboženství) je výstižnější a přesnější, některý méně, každý zdůrazňuje jiné aspekty oné věci, jíž popisuje, a případně ji popisuje z mírně odlišné perspektivy.

Už ten obraz přetváříš k obrazu svému.

Který obraz?

Vrať se na počátek.

To není třeba, stačí, když konkretizuješ, co jsi měl na mysli.