To jsou pohledy z běžného života. Nesnažím se tě na něčem nechytat, je to diskuse a takové to plácání statistikami, knihami fyziky a já nevím čím vším, to rád přenechám jiným:-)
To jsou pohledy z běžného života. Nesnažím se tě na něčem nechytat, je to diskuse a takové to plácání statistikami, knihami fyziky a já nevím čím vším, to rád přenechám jiným:-)
Zajímal by mě poměr slabších věřících vůči těm silnějším, ale
to se asi vyvíjí s časem. "Zralostí" (věkem) nebo "životními
příběhy."
Měli by všichni věřící věřit stejně dobře?
To jo, i u kněží víra kolísá, jak se jich už mnoho vyslovilo.
Věřící, nevěřící, slabě věřící, silně nevěřící... tohle se
nedá tak úplně kvantifikovat a klasifikovat. To jsou naše škatulky, které
jsou naším označením, ale tak jako v celé přírodě, ani tady nějaké
ostré hranice neexistují.
Nerozumím otázce.
Rozumíš jí dobře, jen se ptám, zda by nechtěl u své víry jen ty, kteří jsou 100 procentně přesvědčení?
Navrhuji známkování zbožnosti jako ve škole na pět stupňů. Měli jsme pana učitele a ten nám žákům opakovaně říkal "na jedničku umí jen bůh, na dvojku jen učitel předmětu výuky. na trojku umí jen žák, který sype odpovědi a látku bez zádrhy".
Takže zbožným na jedničku byl pouze bůh, na dvojku papež, na trojku jeho mafiánská organizace a na pět minus, tedy na propadnutí ateisté.
Takhle by se dala známkovat i nevíra. Jedničku by dostali komunističtí ideologové a dvojku jejich mafiánská ateistická organizace.
Takže podle tebe je běžný ateista jen špatně uvědomělým komunistou?
Ta analogie pokulhává i v jiném punktu – analogií boha jako jedničkáře by tu musel být nějaký „nebůh“, kterého my ale nemáme…
Tak ateismus není ideologie, takže by to asi dost dobře nešlo. Ty stupně by se dost dobře nedaly rozlišit.
Hm, tohle znám:-)
Ale to známkování by bylo zajímavé ve smyslu kladení otázek věřícím.
Otázek tzv. "na tělo" a oni se vyjadřovali anonymně. Poté by se provedla
klasifikace a zjistil počet jedničkářů, dvojkařů, trojkařů atd.
Takový průzkum by mě zajímal.
No právě že to jsou jenom představy, a na nich se nedá úplně stavět argumentace. I když to v tomhle případě beru, protože taková skupina vlažně věřících určitě je. Jestliže součástí jejich víry nejsou žádné mravní požadavky, tak je pak ve věci odpovědnosti neliší od ateistů.
Kdyby to byly představy nezmiňuji je. To, že je ti to nepříjemné, je pochopitelné, zlobíš se na ty, kteří nevěří stejně, jako ty.
Není mi to nepříjemné, je mi je to iracionální.
Nefantazíruj o nějaké mé zlobě.
To není fantazie, ale holá skutečnost, kdyby jich nebylo, nemusel by si vlastní víru chránit.
>To, že je ti to nepříjemné, je pochopitelné, zlobíš se na ty, kteří nevěří stejně, jako ty.<
Zkus to napsat nějak uceleně, protože nechápu, co se mi snažíš říct.