,
Augustin samozřejmě mluví o mysli a poznání, ale v jeho pojetí je poznání vždycky zasazené do rámce víry. U něj to nejsou dvě oddělené věci. Mysl strukturuje svět právě proto, že je obrácená k Bohu jako k unum, verum, bonum. Víra u něj není slepý protiklad poznání, ale předpoklad, který umožňuje, aby poznání vůbec mělo smysl a řád. Takže ano, píše o mysli, ale v Augustinově systému je mysl vždy už nesená vírou.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
