Kdo nic neví, je odsouzen všemu věřit..to je pochopiteľne
hlúposť, je mnoho nositeľov Nobelovej ceny veriacich v Boha, spovedajú sa a
prichádzajú k eucharistii...Max Planck, či Ampér boli hlboko veriaci, sa
denne modlili v kostole pred Bohostánkom, Pascal bol hlboko veriaci, a je ich
mnoho v celej histórii ľudstva - a takých veriacich vedcov sú i dnes
tisíce...viera nebráni vede, ani veda viere, naopak, sa krásne doplňujú z
rôznych pozícií, - veda študuje len to, čo je dané/stvorené, a nič také
nie je jenom tak, samo od seba...kto pracoval vo vede, vie...
...kto chce trúsiť nezmysly a hlúposti, tak ich trúsi, a ani nevie, ako sa
sám degraduje a dehonestuje, on sa zosmiešňuje sám pred sebou a i
inými...viera v Boha v Kristovi je obrovský dar Boha, je daná len dobrému
človeku s dobrým a dôstojným srdcom (osobitne je daná vysoko inteligentným
bez pýchy), ...ľudskej hlúposti, človeku zlého a posmešného srdca, kým v
tom často vedome ostáva, nie je daná viera...viera je pre múdrych, čistých
vo svedomí...
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
