,
Zapomněl jsi zmínit kvantovou mechaniku. Ta například působí na
náhodný rozpad jader těžkých atomů. Celkem zákonitě se rozpadne polovina
z nich v pro ně typické časové periodě.
Výsledkem je náhoda v žité praxi.
Ostatně i to "blbé osudí" dá pokaždé náhodná čísla, kdy je zamezeno
lidmi zinscenovaného podvodu.
Nemusíme ani do kvantové mechaniky, stačí pohyb atomů a molekul za teploty
nad 0K.
Už jen hrací kostky s punktíky. Z šesti tisíci vrhů dostaneš s nepatrnou
tolerancí po tisícovce jedniček, dvojek ...šestek. Když vrhneš tři
takové kostky máš statisticky 216 různých výsledků. Při deseti kostkách
dostaneš více jak 60 milionů různých výsledků. Při stovce kostek 6 e77
různých výsledků. To je z kalkulačky. Trvání Vesmíru od Velkého třesku
je moc krátká doba to v praxi vyzkoušet.
Molekula plynu má víc pozic (orientace v prostoru), než krychlička se šesti možnými pozicemi. Když tedy do sebe vrazí dvě molekuly plynu, tak se odrazí určitým množstvím různých trajektorií. Stačí si představit prostor 1m³ s plynem o našem atmosférickém tlaku a pokojové teplotě, kolik kolizí molekul v něm proběhne v určitém čase. No a atmosféra Země bombardovaná jako korpuskulárními částicemi, tak elektromagnetickými vlno-částicem, jejichž trajektorie jsou nad to ovlivňovány gravitacemi Země, Měsíce a planet. Instabilní geomagnetické pole Země hraje také určitou roli.
My lidé můžeme kliďánko akceptovat náhodu, jako součást dění na Zemi a i ve
Vesmíru.
Ostatně už po Velkém Třesku působila právě ta "paní" náhoda rozpad
homogenity rozpínajícího se Vesmíru. Jen tak došlo časem k akreci a k
rotaci tehdy existujícího materiálu, vedoucí ke vzniku super-hvězd, v
další generaci ke vzniku galaxií, hvězd, planet ... a nakonec i ke vzniku
života na Zemi.
I to naše Slunce potřebuje náhodu při které se náhodně srazí čtyři protony (v několika fázích) tak, že vznikne jádro He a uvolní elektromagnetickou energii, která dodá a umožní Zemi život. Nebýt té náhody, tak by se protony ve Slunci spojili ihned ... a Slunce by se rozprsklo do okolí za zničení všeho živého v dosahu mnoha světelných let.
I meteority a větší bolidy padají na Zemi náhodně.
