Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Použil jsi slovo "propast". Jak bys význam tohle slova definoval? Pokus se o to. Je proast nepřekročitelná, nebo ji lze překročit.
V jedné pohádce je "stoletý spánek", jak je definován? Číslice "sto" je snad pro všechny jasným výrazem, ale co s "létem"? Je léto také etapa? A kolik hodin tato etapa obnáší. Je časový úsek v délce 3600 sekund etapou? Kolik etap ukazují tvé hodinky? V kolika etapách se narodil Ježíšek?

Prosba na konec, zanech prosím charakterizování nicku "ondi". Ty nemáš tušení, jaké individuum používá tenhle nick. A protože podle pobožných mozků náhoda neexistuje, tak se také nikdy nepotkáme. Naše setkání by muselo být náhodné, tedy vyloučené.

Co o propasti říká Adolf Novotný ve svém slovníku u hesla Stvoření:

...Podle první zprávy, která je najisto mladší, byla země ve svém prastavu tóhú vábóhú, což Kral. překládají »nesličná a pustá« [Gn 1,2]. Je tím vyjádřen chaotický stav »propasti« [tehóm], jež je obdobou akkadské chaotické obludy Tiámat, vládkyně věku, který předcházel tento nynější. Podle šumerskoakkadské kosmogonie rodí se z onoho předvěkého chaosu nejprve velicí bohové, z nichž nejchytřejší a nejodvážnější Marduk [jindy se jmenuje Ea a pod.] za pomoci ostatních podstoupí s Tiámatou vítězný zápas a z rozpolcené mrtvoly vytvoří nebe a zemi. Podle biblického podání »Duch Boží vznášel se nad vodami« [Gn 1,2] - jakoby polemikou proti oněm mythům, podle nichž se bohové teprve rodí. A ani zápasu s oněmi »vodami« či »propastí« nebylo třeba. Svět je stvořen slovem, pouhým slovem, svrchovaného, nad svět povzneseného Boha. Jistota, s níž tu je vyslovováno jméno Bůh, vysoko pozvedá biblickou zprávu nad všechny orientální kosmogonie a také ji od nich podstatně odlišuje, třebas užívala namnoze týchž obrazů a nikterak nepodávala jiný obraz světa. ...

...Vypravování t. z v. kněžského kodexu [Gn 1,1-2,4a] začíná popisem prvotního chaosu, temné, beztvárné vodní propasti, nad níž se »vznášel« Duch Boží. Je tu užito výrazu, jenž v hebrejštině označuje seděni slepice na vejcích. Ve fénických kosmogonických spekulacích je svět znázorňován jako ohromné vejce, z něhož se vyvinulo všecko, co existuje. Ale nadpis kapitoly a to, co následuje ve v. 3n, ukazují, že v bibli jde pouze o mythologickou terminologii, nikoli o mythologický obsah. Nejde o vývoj chaosu, nýbrž o tvůrčí zasažení do chaosu. Jak vznikl tento chaos, není řečeno. Chaos byl prostě zvolen jako počátek vypravování. Dílo s. se pak uskutečňuje řadou osmi božských rozkazů [sr. Ž 33,9], jež byly ihned splněny, a to dokonale [»viděl Bůh, že to bylo dobré«, v. 4.10.12.18.21.24; »velmi dobré«, v. 31; sr. Ž 104,31] ...

a u samotného hesla Propast:

Kral. tak překládají hebr. tehóm, praoceán jakožto zbytek chaosu, z něhož povstalo nebe i země [Gn 1,1]. ...

V písmu je toho víc o propastné tůni, je možné že lidi vnímali tak vesmír, jako propastnou tůň, že viděli že je nekonečný ..

Propast nad hlavou? To jako je možné? Teda vím o propasti Macocha a na Yucatanu mají také takové. Dokonce i na Slovensku.. Propast je větší a hlubší díra v zemském povrchu, ze které není pro do ní spadené živočichy úniku. Když je ta propast hlubší tak je v ní deficit fotonů - vulgo TMA. Výraz "propast" lze použít i v jiných podobách, ale "tmu nad propastí" si nedovedu představit, "tmu v propasti" ano.

Ja sem Bibli kopírovat nesmím a tak si to zjisti sám jak to je :-).

Nikdo ti to tady nezakázal - jediný problém byl v tom, že ty sem dáš verše z Bible a nic k tomu - žádné vysvětlení, žádný výklad a atd. (i když pro mě je ta reakce s biblickými texty z 90% jasná)

Čisté biblické verše sem asi nepatří.

Když to dáváš do kontextu s pohádkovou biblí, tak ta byla napsána v době, kdy Vesmír ještě nebyl nalezen. Země byla přiklopena tenkou nebeskou bání s dírkami, ze kterými hořely věčně svíčky. A ta báň ležela svým okrajem na placaté Zemi, viď.

Víš kroky, pobožní žijí v iluzi založené na pohádkových knihách zvaných biblemi. Realita je něco jiného než iluze, nebo sen, zdání a mylná představa.

Ono je možné že iluze si tvoříš ty :-).

nejen možné, nýbrž jisté.