Takže je na čase, aby někdo zodpověděl tu základní otázku "kdy, jak a
proč vzniká ta prvotní víra v Boha".
Člověk se narodí s několika reflexy, ale bez rozumu a znalostí. Kdy, jak a
proč vznikne ta prvotní víra v Boha?
Takže je na čase, aby někdo zodpověděl tu základní otázku "kdy, jak a
proč vzniká ta prvotní víra v Boha".
Člověk se narodí s několika reflexy, ale bez rozumu a znalostí. Kdy, jak a
proč vznikne ta prvotní víra v Boha?
Ondi -- clovek se rodi jako verici a ma rozum neznalym a nevericim se stava az casem. Dite svuj vrozeny rozum zacina pomalu pouzivat a usmernovat -- Takze clovek se rodi s rozumem a verici -- Nevericim se stava az kdyz je jeho vrozeny rozum usnernovan jinam. Ja osobne nemam nic proti nevericim -- mam dost znamych a kamaradu co neveri v existenci Boha.
Nerodí se jako verici, to je zavadeni. Pokud by žil v izolácii, tak si
nevzpomene na žadneho boha. 
Ondi je věřícím člověkem.
Odjakživa věřil rodičům, prarodičům a starším lidem. Pozděj věřil
učitelům, kamarádům, učebnicím. Ještě později věřil a věří
důvěryhodným osobám, kamarádům, autorům věcné a odborné literatuře
...
Věří, že na Slunci probíhá fůze protonů vodíku, že Země není
středem Vesmíru, že byla před 700miliony po dobu 50 milionů led zamrzlá a
věří teorii, která popisuje, jak se klima na Zemi dokáže během kratičké
doby dramaticky změnit. Věří, že lidstvo je katastrofálně přemnožené a
že to povede k brutálnímu vymírání.
I dnes a denně věří, že v krabici s nápisem "Mléko" skutečně mléko a
ne olej na šicí stroje. Že v kelímku s nápisem "Jogurt" je jogurt a ne
mazlavé mýdlo.
Ondi - veris jeste vice nez ja :-))) Narodil jsi se jako hluboce verici. 
No, záleží na tom, jak definuješ "hluboce" věřící.
Je jasné, že věřit ve světový mír, ve světovou spolupráci, v platnost
smluv mezi státy a podobně je dost naivní, takže jde o "nesmělou víru", o
"naivní víru".
Kamarád si kdysi stěžoval, že si koupil auto se spotřebou 6l /100km a
bezvýsledně uplatňoval u prodejce reklamaci, že to jeho auto sežere 8
litrů. Prostě naivní víra.
Jako mělkou víru bych posuzoval víru v popis dovolenkových destinací v
prospektech.
Někteří lidé nemají potřebu se ptát "kdo jsem".
Prostě se nažerou a vyvenčí a to jim k životu stačí.
No a jak teda na tu víru přišli úplně ti první lidé před tisíciletími, vzhledem k tomu, že neexistuje starověká lidská kultura, která by neznala víru v boha či duchy.
Kromě toho docela častěji se věci mají tak, že k víře v Boha se člověk nerozhoduje, ale spíš jí v sobě nachází. Automaticky jí má, působí v něm, bez jeho přičinění.
Spíš k tomu byli rodiči vychovani i tlačení a po osamostatnení se vetsinou na nejakého boha vykašľou, pretože vidí, že v prípade existence boha ten na svet a človeka sere
to je zase jenom fabulace. Představa druhých lidí založená na svém vlastním přístupu.
V okolí znám osobne minimálne 3 prípady a o x ďalších vim z druhé
ruky. Takže žadná fabulace. 
Nevim odkud to Bereš. Ty jsou spíš naopak,v nedeli do kostela chodí -
aspoň 2x do mesice. Takže lovis v kalných vodách. Jak posetile snažiť se
blafovat.

Prvotni vira v Boha vznika az behem zivota, pokud vubec vznika..nekdo ji ma vstepenou z domova, nekdo az ze zekusenosti sveho zivota...co je ale dano cloveku, to je jeho hledani, nebo poznani, jak se veci prihodily a jak se vlastne maji i kdyz to tak mozna nevypada, souhrne se da rici, ze cely zivot je cesta za poznanim..
Jako instinkt. Už to tu bylo řečený. Člověk nevědomě vnímá psychickou strukturu nadřazenou jeho já/egu (coby centru identity a vědomých aktů). Všechny náboženské pojmy se dají převést na psychologické pojmy.
„Všechny náboženské pojmy se dají převést na psychologické pojmy.“
Což je v dobré shodě s názorem, že bůh existuje jen v lidských hlavách, ne?
No jestli existuje výhradně v těch hlavách, to nevím, ale určitě v nich existuje stejně, jako v nich existuje rozum, ego či svědomí. Jako psychická funkce či instance.
To co je tradičně popisováno jako Bůh, to je aktivní činitel. Odpovídá to psychické funkci či instanci. Výsledku činnosti by odpovídalo to, co se v křesťanství nazývá Duchem svatým, coby stavu vědomí, což odpovídá i Jeho teologickému popisu, že je Bohem-Otcem "vydechován" neboli technicky řečeno, že je Jeho procesem.
Už jen ten jeho podivný obrat Člověk
nevědomě vnímá psychickou strukturu nadřazenou jeho já/egu
Nevědomé vnímání ... 
Si myslím, že lidé trpící zmatkem a chaosem ve své identitě nemají jinou možnost, než se stát pobožnými, odejít do specializovaného lékařského zařízení, ládovat se drogami a nebo spáchat suicid.
Veškeré vnímání je jenom částečně vědomé. Mnohé naše vjemy jsou nevědomé. Jsou ti divné věci, které jsou obecně známé.
Myslíš si to na základě své fantazie. Takové myšlení nemá žádnou intelektuální hodnotu.
Příklad těch Mnohé naše vjemy jsou
nevědomé ?
Prosím o jeden příklad.
Typickým příkladem je podprahové vnímání:
neuvědomělá percepce vnějšího nebo vnitřního podnětu, což souvisí nejčastěji s krátkou délkou nebo nízkou intenzitou podnětu (např. na zlomek vteřiny promítnutý obraz v rámci filmu nebo televizní reklamy – nyní již zákony v mnoha zemích zakázáno). Podle STERNBERG (2002) předvědomé zpracovávání informací, kdy jsou lidé schopni vnímat informace bez uvědomování si, že je vnímají. Ukazuje se, že podprahové vnímání může ovlivňovat i vyšší kognitivní funkce (např. motivaci – proto bylo podprahové vnímání dříve zneužíváno v reklamě). Viz též mimosmyslové vnímání, nevědomí, počitek, podprahový podnět, podvědomí, subcepce, vjem.
Podprahový podnět
podnět, který nevyvolává počitek, ale přesto neurofyziologicky působí, aniž o tom daný jedinec ví. Srovnej mimosmyslové vnímání. Viz též geopsychika, genius loci, klíčový podnět, podprahové vnímání, podvědomí, prahový podnět.
Dále viz třeba klub Sysyfos
Všechny náboženské pojmy se dají převést na psychologické pojmy....čo je pochopiteľne nezmysel - náboženské pojmy (kresťanské, nie pohanské) sú pojmy z Božieho zjavenia, z Božieho slova, a Boh je pravda...náboženské pojmy (kresťanské) sú slovom Boha, a tak pravdou, žiadna psychológia...