Je zvláštní, že věřící, jejichž celá víra je založena na fantazii, představách a pocitech, obviňují nás ateisty z fantazírování! Přitom my v podstatě jen ty jejich představy nepřijímáme, popř. se je snažíme konfrontovat se skutečností. Kritiku jejich fantazie ale označují za naši fantazii. Mně to připadá jako paradox.




latinské přísloví (Repetitio est
mater studiorum nebo sapientiae) 












, ale postupem času jsme se většinou i v tomto směru
stali ateisty.