Myslím, že proces sekularizace nemusí být chápán ani věřícími
nějak negativně. Jeho formální podstatou může být řešení vzájemného
poměru státu a církve. Zatím co za komunistů nebyla provedena odluka
církve a státu, zřejmě proto, aby mohla být církev pod kontrolou, po roce
1989 bylo provedeno určité vypořádání státu s církví pokud jde o
vrácení části zabaveného majetku církvi, kněží už nebudou placení
státem a církev bude na státu nezávislá, bude hospodařit se svými
prostředky. I to je forma sekularizace.
Pokud jde o muslimské země, rozhodně se mohou cítit svobodněji a
bezpečněji lidé jiné víry v sekulárním státě jako je třeba Turecko,
než v zemích, kde stále platí ortodoxnější pojetí náboženských
pravidel jako v Íránu nebo v Saudské Arábii.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
