zkušenost.
ad soucet:
.."zkušenost"..
aha,, jen pro tvou informaci, z hlediska formalni logiky a epistemologie je to
nejenom strukturalne identicke oduvovodneni, ale i identickym metodologickym
problemum celici jako kuprikladu presvedceni o realne existenci lidi unasejicich
mimozemstanu v ramci komunity jejich obeti - lze se s nimi realne setkat, ve
Statech jich jsou tri prdele a najdou se mezi nimi i taci, kteri ti radi ukazou
diru do prdele roztazenou do rozmeru pomyslneho vjezdu do piskovny, a to od
toho, jak na nich chudacich mimozemstane provadeli experimenty zavadenim analni
sondy
ad soucet:
.."to nejsou moje problémy"..
ani obeti unosu mimozemstany nepovazuji presvedceni o pravdivosti jejich viry
zalozene na zkusenosti za problematicke..
ad soucet:
.."to je možný, je to jejich věc"..
predevsim je to vec, kterou mate spolecnou.. navzdory tomu, ze Dalkovi pises o
obavach z podivani se pravde do oci, tak beres zkusenost jakozto pro pravdivost
viry urcujici..
Nemáme jí společnou. Zkušenost je určující pro pravdivost vůbec. Je na ní založená vědecká metoda a veškeré poznání, které lidstvo nashromáždilo.
ad soucet:
.."zkušenost je určující pro pravdivost vůbec. Je na ní založená
vědecká metoda a veškeré poznání, které lidstvo nashromáždilo"..
hlupaku.. pro vedeckou metodu a poznani je urcujici empiricka zkusenost a
nikoliv zkusenost osobni
Zkušenost je vždycky osobní, když jí zakouší subjekt, což je její podmínkou. Neexistuje zkušenost, kterou by nikdo nezakoušel. Zkušenost je děj (vjem), který se děje subjektu.
ad soucet:
v zadnem pripade nehodlam o necem takovem slovickarit - vetsina znalosti neni z
osobni, ale empiricke zkusenosti - kdyz hovoris o poznani a subjektu zaroven,
tak ve svem ignorantstvi opomijis, ze osobni zkusenost musi byt standardizovana
do zkusenosti empiricke za pomoci mereni, opakovani apod., aby se z ni stal
fakt.. stale se prece bavime o tebou zminene pravdivosti, drahy
priteli
Nepotřebuju nic standardizovat, abych poznal jako pravdivé, tedy jako fakt, že oheň pálí a voda je mokrá.
Tvoje zkušenost s Bohem je fabulace, protože pracuješ jen s vírou.

Jeho existenci máš podloženou jednou sbírkou kníh, která byla
uspořádána tak, abys nabyl dojmu, že Bůh existuje.

Samotná Bible poskytuje indice, že Bůh neexistuje. Už jen tím, že základ
jeho existence byl opsán od jiných kultur.

Třeba je důkaz reálné existence boha úplně prostě proveditelný. Pro
teistu, samozřejmě.
Představme si teistu mající krásného a tučného poularda. Má na něj
strašnou chuť, ale odolá vábení, postí se a poularda věnuje svému
bohu.
Prakticky na tento dárek bohu bůh reaguje a radostně poularda příjme,
udělá si ho na smetaně s knedlíkem a zbaští ho. Pak mu dojde, že musí
teistu odměnit, aby znechucený teista neodpadl od božovíry. Bůh dá tedy
teistovi dárek v podobě tučného beránka. Teista se zaraduje jak z beránka,
tak z důkazu reálné existence boha a i zato, že má munici proti
ateistům.
Má tedy beránka a už už se ho chystá podříznout, ale na poslední chvíli
si uvědomí, že za Boží dar musí bohovi poděkovat . ... ta obětuje
tučného beránka bohovi dál to známe. A tak se teista s bohem vzájemně
obdarovávají až do konce věků. Za beránka bohovi, dostane od boha mladého
býčka. Slona jako dar od boha přeskočíme a začneme si s peněžitými
dary. Zakrátko je z teisty multimiliardář a může se kamarádit s putinem i
s trumpem na sejné úrovní - obdarují svého boha miliony duší do války
zahnaných a zabitých mladíků.
A ateista na to kouká nechápavě s údivem.
no vidíš, že máš vlohy a sílu na fantastické představy. A né že ne.
