parametr víry či konfese je, že tu ideu musíš vyznávat jako pravdivou. Tvou vírou je cokoliv, co věříš (nikoliv víš), že je pravda. Tedy každé tvrzení, které považuješ za pravdivé, aniž bys měl důkaz o jeho pravdivosti.
parametr víry či konfese je, že tu ideu musíš vyznávat jako pravdivou. Tvou vírou je cokoliv, co věříš (nikoliv víš), že je pravda. Tedy každé tvrzení, které považuješ za pravdivé, aniž bys měl důkaz o jeho pravdivosti.
parametr víry či konfese je, že tu ideu musíš vyznávat jako pravdivou...to nie je parameter viery, o pravdivosti viery (tu sa nehovorí o tom, či viera je pravdivá/nepravdivá, je to vždy len viera) sa nediskutuje...parametre viery sú dané Božím slovom - vieru definuje Písmo, máme to na Žid 11, 1-3...
Samozřejmě že víra může být pravdivá nebo nepravdivá, ale o to nejde. Vírou se něco stává, když se tomu věří. Když budeš věřit, že existuje mimozemský život, je to tvoje víra. Když budeš věřit, že Sparta vyhraje nad Slávií, je to tvoje víra. Takhle jednoduché to je.
O pravdivosti víry se nediskutuje, to je pravda, ale jen proto, že ji nelze dokázat. Jenže ty si to zřejmě vysvětluješ tak, že víra je „bez diskuse“ pravdivá. Tedy pokud je to ta tvoje, samozřejmě, ty ostatní jsou bez diskuse mylné, že?
Nikdy nepochopím, jak někdo, kdo se považuje za vědce, může jedním dechem tvrdit, že „je to vždy len viera“, a zároveň že ta jeho víra je prostě pravda a kdo to nevidí, je … [snůška teistických pomlouvačných označení pro ateisty].