Jde o pohádky, které si tehdejší lidé vypravovali pro svou potěchu. I
dnes si lidi shlédnou filmy Edgara Wallace, nebo Alfreda Hitchcocka. Z jeho
filmu Ptáci naskakuje přímo husí kůže.
I ta naše Karkulka je strašidelným příběhem s dobrám koncem,
pochopitelně i Popelka, nebo pohádka O dvanáctí měsících.
Musíme si uvědomit, že v době kolem počátku našeho letopočtu, nebyly
filmy, TV, nebo knihy a tak se lidé vzájemně bavili i vymyšlenými
historkami. Nikdo nebude dnes věřit v reálnou existenci Zlat í rybky
plnící tř přání, nebo pohádku se zlým drakem žijícím ve sluji a
požadujícím roční dodávku spanilé panny pro svou potěchu.
Můžeme být i modernější a udělat si rozbor dobrodružství Gullivera na
jeho cestách. Swift to stvořil jak pro zábavu, tak pro poučení publika.
Třeba ta historka z Liliputánu, kde byl Gulliver odsouzen k trestu smrti za
urážku královského veličenstva. ˇšlo o rozsáhlá a nezvladatelný
požár královského zámku, který Gulliver vtipně uhasil mocným čuráním.
No, ale proto, že svým odporným a urážlivým činem zachránil zámek a
jeho obyvatele, byl omilostněn a trest smrti byl změněn na pouhé
vypíchnutí očí.