"Boží děti" si vymysleli "církevní otcové" a vecpali to do Biblí na
místo "synů" :-).
V Kralickém překladu "Boží děti" nejsou:
Matouš 23
..vy pak všickni bratří jste.
9 A otce nenazývejte sobě na zemi;
"Boží děti" si vymysleli "církevní otcové" a vecpali to do Biblí na
místo "synů" :-).
V Kralickém překladu "Boží děti" nejsou:
Matouš 23
..vy pak všickni bratří jste.
9 A otce nenazývejte sobě na zemi;
No, hezky se tu oháníš Biblí. Ale ověřila sis nějak, než ses pustila do hledání, jak správně číst biblickou pravdu, jestli tam fakt nějaká pravda je? A proč by vlastně měla být ve 2000 let staré knize pravda? A proč zrovna v téhle?
No a tak když oponuješ tak to si mohu o tobě myslet že jsi Boží dítě ?
Ty kroky odmítáš pravdu, protože jsi v zajetí náboženské iluze plné zázraků a příslibů. Útěchou ti může být, že v tom klamu nejsi sama.
No ale ja si nemyslím že jsme Boží děti :-).
A to tím podle Tebe odmítám pravdu ?
To se mě ptáš na svolení? Mysli si, co chceš. Já se tě taky neptám, jestli si můžu myslet, že jsi pako, a prostě si to myslím.
Ja se zastávám toho že nikdo nám nemá co vnucovat že jsme Boží děti, neb to do Biblí bylo přidáno kdo vi kým, v Bibli dokonce je že nemáme být nerozumnými dětmi, tedy nemohu být pako na rozdíl od Tebe :-)
Jenže ona Bible byla celá napsána kdoví kým! Takže neboj – být pako ti nikdo nezakazuje, tudíž se tím ničeho špatného nedopouštíš.
Paka sis vymyslels ty a je psáno že jakým soudem soudíš takovým se odsuzuješ, tak že pako jsi ty :-).
Kroky: je psáno že jakým soudem soudíš
takovým se odsuzuješ
To si milá, zlatá, vymysleli náboženští predátoři, aby zavřeli huby
svým ovečkám, které by vyjádřily nějaký negativní posudek (kritiku) k
prezentovaným náboženským hloupostem.
To je známe i pro ateisty a to v tomto znění : Kdo to říká ten to je ...
Inteligentní člověk prakticky posuzuje cokoliv v jeho okolí.
Když si jdeš koupit rohlík, tak posuzuješ čistotu prostoru v níž se
rohlíky nacházejí, posuzuješ jejich vzhled a vůni. Nejiné je to se
zeleninou a s ovocem.
Přehled od AI
Přísloví
„podle sebe soudím tebe“ (často užíváno v plné verzi „podle sebe
soudím tebe, ty podle sebe mě“) vyjadřuje lidskou tendenci posuzovat
jednání, úmysly a charakter ostatních lidí skrze prizma vlastních
zkušeností, hodnot a vlastností.
Zde jsou klíčové aspekty tohoto rčení:
Projekce vlastního já: Člověk promítá své vlastní vnitřní
nastavení na druhé. Pokud jsem čestný, očekávám čestnost i od
ostatních. Pokud mám tendenci podvádět, předpokládám, že lžou i
ostatní.
Psychologický základ: Jde o obranný mechanismus či kognitivní zkreslení,
kdy si člověk zjednodušuje pochopení druhých tím, že je považuje za
stejné, jako je on sám.
Varování i vysvětlení: Rčení slouží jako připomínka, že naše
hodnocení ostatních může být zkreslené. Často se používá, když někdo
nespravedlivě obviňuje druhého z vlastních chyb, ale také vysvětluje
nedorozumění, kdy jeden člověk nechápe motivace druhého, protože ty jsou
odlišné od jeho vlastních.
Biblický kontext: V přeneseném smyslu tato myšlenka rezonuje i v Bibli
(Římanům 2:1), kde je uvedeno, že tím, že soudíme druhé, odsuzujeme sami
sebe, protože často děláme totéž.
Zjednodušeně řečeno: To, jak vidíme druhé, často vypovídá více o nás samotných než o nich.
Jak tohle ta tvá UI rozebere?
Kolik řečí mluvíš, tolikrát jsi člověkem.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až se ti ucho utrhne.
Host do domu bůch do domu.
Pro dobrotu, na žebrotu.
