„…víme, že v těle nedochází k žádným náhodným dějům (snad kromě dělení buněk), ale všechny děje jsou výsledkem procesů plnících nějakou funkci. Psychika je projevem činnosti tělesného orgánu, mozku (a míchy), takže to samé platí i pro ni.“
No to teda nevíme. Už jen spousta možných kombinací, intenzit, konkrétních míst působení na tělo, pořadí a vzájemného poměru různých vnějších vlivů představuje tak rozmanitý výběr naprosto nepředvídatelných, a tedy v našem měřítku náhodných (rozhodně náhodnějších než buněčné dělení) reakcí našeho těla (včetně psychiky), že tohle tvrzení prostě nemůže být pravda.
2
1
obdobne dementni analogie, jako zde prezentuje
ratka.. hlad je verifikovatelny stav organismu - tve telo postrada "ziviny", ale
kdyz mas vizi kuprikladu mluviciho kere, neznamena to, ze ten ker skutecne
existuje - hlad je odrazem reality nedostatku jidla a vize kuprikladu jen
odrazem neurologicke nestability ci zbozneho prani.. co myslis, je podle tve
logiky piskani v usich pravdivym odrazem reality symfonickeho orchestru nebo jen
"porucha v prijimaci"? tvym mozkem produkovane spiritualni picoviny nevypovidaji
nic o vesmiru, ale o tom, ze projektujes sve vnitrni stavy do vnejsiho sveta,
zoufalce 