Reakce našeho těla jsou vždycky reakcí nějakých jeho funkcí, jím řízených funkcí. Ty reakce nejsou náhodné.
Reakce našeho těla jsou vždycky reakcí nějakých jeho funkcí, jím řízených funkcí. Ty reakce nejsou náhodné.
Jistě, ale pokud jsou vyvolané náhodnými vlivy, vnějšími v kombinaci s vnitřními, a často vlivy, s nimiž naše funkce „nepočítají“, tak potom bez detailní znalosti působení těch vlivů nemůžeš předpovědět tu odezvu, ba ani ji jakkoliv interpretovat, pokud ji nějak zachytíš. Včetně samozřejmě reakcí nervové soustavy. A ta může pod vlivem různých faktorů vytvářet věci, které rozhodně realitě neodpovídají.
Já taky neříkám, že ty reakce umíme předvídat, říkám jen tolik, že jsou řízené a plní nějaký účel.
Jsou,když jsou vyjádřením či reprezentací nějakých procesů. Např. hlad je taky odrazem reality.
ad soucet:
.."vize jsou vyjádřením či reprezentací nějakých procesů. Např.
hlad je taky odrazem reality".
obdobne dementni analogie, jako zde prezentuje
ratka.. hlad je verifikovatelny stav organismu - tve telo postrada "ziviny", ale
kdyz mas vizi kuprikladu mluviciho kere, neznamena to, ze ten ker skutecne
existuje - hlad je odrazem reality nedostatku jidla a vize kuprikladu jen
odrazem neurologicke nestability ci zbozneho prani.. co myslis, je podle tve
logiky piskani v usich pravdivym odrazem reality symfonickeho orchestru nebo jen
"porucha v prijimaci"? tvym mozkem produkovane spiritualni picoviny nevypovidaji
nic o vesmiru, ale o tom, ze projektujes sve vnitrni stavy do vnejsiho sveta,
zoufalce 
Ty je v podstatě vidíš. Vidíš formu jejich (sebe)vyjádření. Tak jako v hladu vnímáš (jakoby "vidíš") stav žaludku.
Jasně. A při pohledu z okna vidíš molekuly cGMP jak se rozkládají a přestávají otevírat iontové kanály ve světločivých buňkách tvého oka…
V podstatě ano. To co vidíš okem, zásadně závisí na dispozicích toho oka. Kdybys měl schopnost vnímat infračervené světelné spektrum, viděl bys dost odlišný svět (či obraz světa).
No jasně. A kdyby to oko nasávalo ze vzduchu mouchy, dorazil bys podle zraku až k nejbližšímu hovnu.
Myslím, že víš dobře, že o tomhle tu řeč není. Řeč je o obsahu vize, ne o mechanismu jejího vzniku.O tom, co zobrazuje, a ne o tom, jaké přírodní jevy k tomu používá.
Jasně že je řeč o obsahu té vize (i toho okem viděného). Nepíšu o ničem jiném, než o jejím obsahu. I u toho hladu jsem mluvil o jeho obsahu.
Tak u umění je to kombinace obojího. Celková kompozice. Krajinářský obraz zachycuje krajinu, ale zachycuje jí tak, jak jí malíř vidí či prožívá.
ad soucet:
mozek kuprikladu neco „vnima" i jako tebou zminenou
formu vyjadreni nejake potreby, ale samozrejme to neznamena, ze
predmet vnimani realne existuje.. clovek na pousti rovnez „vidi" vodu, protoze
ji potrebuje - neznamena to vsak, ze tam ta voda je - vize jakozto duchovni
fatamorgana 
To co jsi spáchal na klávesnici je samozřejmě blbost.
Pocit hladu je vybuzen nedostatkem potřebné energie v těle, tohle v naší
přesycené kultuře prakticky nehrozí.
Hrozí spíš touha po blaženém pocitu vyvolaným chutným jídlem a
laskominami. Cukr je jednou z látek vyvolávající produkci endorfinu, s
následným pocitem štěstí a spokojenosti.
Prokletím naší civilizace je plná lednička dobrot, která nabízí
permanentní přísun energie a tím produkci endorfinu. Tlouštíci mezi námi
jsou tak vlastně drogoví závisláci. Zbavit se této závislosti vyžaduje
pevnou vůli a disciplínu. Je to možná těžší než přestat kouřit, nebo
pít alkohol.
Blbost jsi spáchal ty. Popsal jsi pocit únavy a ne hladu. Hlad je stimulován vyprázdněním žaludku, čili signalizuje konkrétní stav žaludku, čili je vyjádřením či odrazem reality jednoho našeho orgánu.
To je tvá, pro tebe typická a naivní reakce "podle sebe, soudím tebe".
Já vím, že náboženské spolky praktikují stejnokrok i v "myslivně",
tak že nepřipouští individuální přístup k jiným soudruhům a k lidem
mimo okruh spolku. Ostatně tenhle nešvar převzali i komunisté a vylepšili o
kádrovací posudky. Jeden z negativních znaků posuzovaného bylo ohodnocení
"individualista" třeba ještě zvostřený o poznámku "nezúčastňuje se
kolektivních akcí". Úplně fuj a nikdo z věrných soudruhů s ním nesmí
mluvit.
Myslím, že to tak mají i soudruzi spolku SJ.
Kdybys měl pořádek pod skalpem (pod čepicí), tak by ti mělo dávno dojít, že lidé jsou rozmanitá individua, takže to tebou praktikované "podle sebe, soudím tebe" je absolutně naivní postoj..
To že byla tvá reakce zoufalá, není nějaký můj dojem, ale objektivní fakt. Nebyla věcná, nýbrž bylo to osočení.
Tak je možná, jenom je s ním obtížnější, když namísto věcné debaty druhého osočuje z blbostí.