Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

tradicí se člověk hlásí k minulosti a udržuje kompaktní status...třeba vánoční zvyky, zdobění stromečku, zpívání písní, večeře. NIc z toho nemusí být a vše je navíc. Přesto si to děti pamatují a dělají to pro své děti a vytváří to atmosféru příslušnosti. Né každou tradici akceptuji, ale ani se vůči ní nevymezuji. Třeba takový Valentýn, není to nic co bych znala a působí to na mě cize. Ale dostane se to k nám protože my nic podobného svého nemáme a tak se sem nastěhuje něco zvenčí. Tradice i chrání vlastní identitu.

ad ratka:
.."tradicí se člověk hlásí k minulosti a udržuje kompaktní status...třeba vánoční zvyky, zdobění stromečku, zpívání písní, večeře. NIc z toho nemusí být a vše je navíc. Přesto si to děti pamatují a dělají to pro své děti a vytváří to atmosféru příslušnosti. Né každou tradici akceptuji, ale ani se vůči ní nevymezuji. Třeba takový Valentýn, není to nic co bych znala a působí to na mě cize. Ale dostane se to k nám protože my nic podobného svého nemáme a tak se sem nastěhuje něco zvenčí. Tradice i chrání vlastní identitu"..
v diskusi o podstate krestanske tradice je tvuj exkurz do sveta stromecku a koled roztomile naivni, ale irelevantni - neni to ochrana identity, ale stadni instinkt - fakt potrebujes kazdej rok zdobit smrk, aby ses citila "kompaktne"? kouzelny je i ten intelektualni provincionalismus v podobe strachu z Valentyna jakozto neceho ciziho.. tva tradice je jen skanzen pro lidi, kteri nejsou schopni ci maji strach definovat svuj zivotni smysl sami bez napovedy mrtvych predku, a to jako pasivni konzument zdedenych vzorcu

nepotřebuji to, ale považuji to za ochranu před průniky zcela nesmyslných a cizích vlivů. Když nebudeme chránit svoji identitu, svoji řeč, třeba i svoji tvorbu... přijde sem spousta různých vlivů zvenčí. Určitě je to obohacení, taky jsem pojezdila a žila v různých zemích. V každé se mi narodil syn a mám tři :-) Je to naivní myslet si, že u nás je to vyjímečné a opravdu nejlepší. Chtěla jsem se vrátit vždycky protože oceňuji to co tady máme. A jsem za to ráda. Takže si vážím toho co máme a vím že to může být úplně jinak.

ad ratka:
.."nepotřebuji to, ale považuji to za ochranu před průniky zcela nesmyslných a cizích vlivů. Když nebudeme chránit svoji identitu, svoji řeč, třeba i svoji tvorbu... přijde sem spousta různých vlivů zvenčí. Určitě je to obohacení, taky jsem pojezdila a žila v různých zemích. V každé se mi narodil syn a mám tři :-) Je to naivní myslet si, že u nás je to vyjímečné a opravdu nejlepší. Chtěla jsem se vrátit vždycky protože oceňuji to co tady máme. A jsem za to ráda. Takže si vážím toho co máme a vím že to může být úplně jinak"..
ta ochrana pred cizimi vlivy je v kulture definovana jako stagnace a upadek - silna kultura nepotrebuje hrat vabank s vanocnimi zvyky, aby prezila, protoze vlivy pohlcuje a pretvari - ty vsak radeji konzervujes lokalni folklor - kazdopadne je mi lito tvych synu, pokud je vychovavas v takove kognitivni izolaci a ucis je, ze svet za humny je hrozba, pred kterou se musi ohradit stromeckem a koledou

to je neučím, jelikož všichni jsou světoběžníci a tak mám doma multikulti. Taky musíme všichni mluvit třemi jazyky. A stromeček je super :-)

Všichni pocházíme z jednoho místa, kde se začala "cesta" člověka, s největší pravděpodobnosti z centrální Afriky.

Jsme směsí všeho možného - čistá rasa neexistuje - takže pravá identita je jen iluze z místa, kde jsme se narodili.
Ano - jsem hrdý Moravák, jsem Čechoslovák a taky Evropan - žiji na Zemi - a je mi fajn.

Já to mám stejně :-) JInak jsem tady skončila. Ať řeknu cokoliv, vždycky se to obrátí proti mě. Proč bych si to měla dělat. Mějte se tady spolu fajn :-)

Nebuď ratko tak nedůtklivá. Lidi tě tu mají rádi.
Každý z nás má aspoň v něčem odlišný názor, třeba v nesmiřitelném rozporu mezi dvěma protipóly, mezi ateisty a teisty. Je to posíleno i staven ortodoxie. Jsme jen lidé. A lidé se mohou mýlit a chybovat a také se mýlí a chybují.

ondi já to chápu. ale proč bych měla sloužit jako záchod. Necítím se na to. Takže bílý ručník.

OK akceptuji ... ale doufám, že sem občas zavítáš.

ad ratka:
.."jinak jsem tady skončila. Ať řeknu cokoliv, vždycky se to obrátí proti mě.. ..proč bych měla sloužit jako záchod. Necítím se na to. Takže bílý ručník"..
intelektualni polemika vyzaduje brneni, ktere tva uprimna, ale ponekud naivni vira postrada.. odpocin si od stretu ve svete pocitu, ktere pokud jde o fakta, nikoho bohuzel nezajimaji, a vrat se dle vlastniho uvazeni

No nemusíš se pouštět do debaty s lidma, co vidíš, že si z tebe ten záchod chtějí dělat. Takový typy nemusíš brát vážně a jednoduše je můžeš ignorovat.

ad soucet:
.."nemusíš se pouštět do debaty s lidma, co vidíš, že si z tebe ten záchod chtějí dělat. Takový typy nemusíš brát vážně a jednoduše je můžeš ignorovat"..
jelikoz jsem pred chvilkou shodou okolnosti reagoval na tvuj blabol o nevymyslejicim si stroji a vsem plnicim nejakou funkci, tak jestlize se v tvem zornem poli objevuji ja se svymi argumenty, je to podle tve vlastni teorie funkcni proces tve psychiky, ktery mas analyzovat, nikoliv ignorovat - necelis funkcni vypovedi o sve vlasni argumentacni slabosti a tve ciny jsou tak v primem rozpotu s tebou proklamovanymi "ukazateli" - ses fakt naprostej zoufalec, ktery netusi, co vlastne pise

A tak co kdyby jsi si založila svoji diskuzi a nešlechetníky by jsi v ni mohla mazat a nebo i blokovat :-)

to není můj styl.

Ono patriarchální náboženství asi že něco takového ani nedovoluje :-).

Ale jestli budoucí a nebo svrchní či nebeský alias horní Jeruzalém je svobodný a matkou všech nás tak to se není čeho bát :-).
(Ga4:26)

Osobně se považuji za Pozemšťana, za Terrána (Terra = Země).

Ale tradici MDŽ, 1. Máje a dušiček miluješ.
Křesťanskými vánocemi zaplácli křesťanští ideologové svátky Slunovratu, který byl vždy slaveným počátkem nového roku.
Mocipáni nařizují svým poddaným dokonce i to, kdy se musí kolektivně radovat a kdy musí být kolektivně smutní.

Zdobené vánoční stromečky v domácnostech se začaly praktikovat až v druhé polovině 18. století a to v Německu. Odtud se pak šířily do světa. Ta tradice zdobených vánočních stromečků v domácnostech je tedy mladá, tak dvě a půl století.
Na veřejnosti byl věčně zelený strom (jehličnan) a i věčně zelená rostlina (jmelí) symbolem života na oslavách zimního Slunovratu v Evropském pásu střední a severní Evropy.