Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Pojem dobro se obtížně definuje, má širší význam, nejen ten mravní smysl.

Zase jen provokuje, protože člověku se základním vzděláním je jasné, že dobro i zlo může být z dvou stran chápané opačně.
Jeden chce zabráním území dobro pro sebe a z druhé strany je to jasné zlo.

Aha. A co teda vyčítáte Visitorovi, když mu říkáte, že neumí rozpoznat dobro od zla? Co tím konkrétně míníte?

No přesně to humánní.
On vidí dobro ve zlu.
On vidí dobro v zabíjení nevinných.
To mu vyčítáme - například.
To mu vyčítáš i ty. Nebo ne??Zabíjení je věc humánní??

Vždyť jsi napsal, že "dobro i zlo může být z dvou stran chápané opačně. Jeden chce zabráním území dobro pro sebe a z druhé strany je to jasné zlo." Tak jestli je to tak, tak potom i to zabíjení může být chápáno z obou stran opačně, ne? Pro jednu stranu je to dobro, protože tím něco získává, a pro druhou zlo, protože tím tratí.

To, že někdo považuje zlo za dobro je ale trochu mimo, ne?
Normální člověk to rozezná, ne?
jde o to dvojaké chápaní - ale ty náš potřebu zase motat páté přes deváté, místo toho, abys pochopil, vo co vlastně v příspěvku jde, Má chorobní potřebu provokovat a hádat se.
Trpíš chronickou hádavostí.

Ty nechápeš, na co poukazuju? Buďto platí, že jsou pojmy dobro a zlo relativní a jejich hodnocení závisí na úhlu pohledu, tedy že pro jednu stranu je nějaké jednání dobré a pro druhou zlé (neboli nemají ty pojmy univerzální hodnotu, jak napsal Ondi), anebo platí, že pro posouzení dobra a zla existuje nějaké kritérium, např. kritérium té humánnosti, a tím ty pojmy tedy mají univerzální či absolutní hodnotu, poněvadž na základě toho kritéria lze stanovit, jaké jednání je dobré a jaké je zlé (a to z hlediska všech těch úhlů pohledu). Ale nemůže platit obojí, protože se obě možnosti vzájemně vylučují.
Takže nemůžeš zároveň tvrdit, že "dobro i zlo může být z dvou stran chápané opačně" a že "někdo považuje zlo za dobro je ale trochu mimo, ne? Normální člověk to rozezná", protože si tato tvrzení vzájemně odporují.

ad soucet:
.."Buďto platí, že jsou pojmy dobro a zlo relativní a jejich hodnocení závisí na úhlu pohledu, tedy že pro jednu stranu je nějaké jednání dobré a pro druhou zlé (neboli nemají ty pojmy univerzální hodnotu, jak napsal Ondi), anebo platí, že pro posouzení dobra a zla existuje nějaké kritérium, např. kritérium té humánnosti, a tím ty pojmy tedy mají univerzální či absolutní hodnotu, poněvadž na základě toho kritéria lze stanovit, jaké jednání je dobré a jaké je zlé (a to z hlediska všech těch úhlů pohledu). Ale nemůže platit obojí, protože se obě možnosti vzájemně vylučují. Takže nemůžeš zároveň tvrdit, že "dobro i zlo může být z dvou stran chápané opačně" a že "někdo považuje zlo za dobro je ale trochu mimo, ne? Normální člověk to rozezná", protože si tato tvrzení vzájemně odporují"..
tvoje dilema "bud absolutni kritérium, nebo uplny relativismus" je argumentacni klam ignorujci 300 let filosofickeho vyvoje - pletes si subjektivni s libovolnym.. penize jsou take subjektivn / vymysleli jsme si je /, ale zkus v krame tvrdit, ze jejich hodnota je jen uhel pohledu - moralka moderniho humanismu je intersubjektivni dohoda postavena na objektivnich faktech o lidském utrpenr a blahobytu - snazis se humannost definovat jako nejakou absolutni entitu, ale pro nas je empirickym kriteriem - neni to tedy relativismus, ale funkcni analyza - volanim po univerzalni hodnote jetotiz prohresek proti skutecnemu humanismu, protote bere cloveku pravo na vlastni moralni autonomii..

Nemíním ztrácet čas s prázdnou provokativní rétorikou z tvé strany na dané téma - zbytečně.

tohle už není rozpoznatelné od Kroky.

Diskuse s tebou je ztráta času - a klidně si o tom mysli, co chceš.

jasně, Kroky dává druhému za pravdu stejným způsobem.

No to je mi argument - se mnou se buď tak laskav nesrovnávej.

Tupý blábol

není, můžeš si všimnout, že to dělá stejným způsobem.

A ještě tupější blábol.

tak si všímej. Když jí já nebo Arecuk ukážeme, že to nemůže být tak, jak ona tvrdí, tak se buď pokusí svést debatu jinam (neodpoví na otázku), anebo udělá to cos udělal ty (už poněkolikáté).

Myslím, že debatu s tebou jsem několikrát přerušil, protože moje argumenty jsi přehlížel a své jsi prezentoval jako pravdivé i když byli překroucené, či k dané témě nevhodné a mimo mísu.
Takže porovnáváš neporovnatelné.

ad soucet:
.."Aha. A co teda vyčítáte Visitorovi, když mu říkáte, že neumí rozpoznat dobro od zla? Co tím konkrétně míníte?"..
jako sorry, ale tohle snad nemas zapotrebi.. dobro neni zapsano ve hvezdach, v archetypech, proste v nicem - k tomu, abych poznal utrpeni a agresi, nepotrebuji potvrzeni od vesmíru - odsuzuji visitora na zaklade spolecenske smlouvy, lidske zkusenosti atd. atd. - subjektivni moralka vychazi z cloveka a je poctivejsi prave proto, ze si nehleda vymluvy v metafyzice - byla to prave nabozenstvi, podle kterych bylo zabijeni prokazatelne spravne!!! moje moralka stoji na zodpovednosti jednotlivce a tvoje na poslusnosti vuci systemu symbolu - co myslis, kdo z nas dvou je bliz totalitnimu mysleni? zamysli se laskave nad tim, co pises o atheistech, protoze mne opet zacinas pekne srat!!!

ad:
reaguj na mne, budu slusny..

ad:
uz se mi nechce cekat, takze ti to vysvetlim jako tvuj mistr, ten "kokot" Jung.. inflace ega / ztotoznil ses s archetypem „Moudreho starce“ / nebo spise mravokarce / - stal ses veznem vlastni masky, tvoje Persona, ona maska kultivovaneho krestana, je skutecne neprodysna.. v individuaci jakozto procesu sjednoceni protikladu jsi tragicky selhal stepenim sveta - ses psychologicky neintegrovany jedinec v podobe nabozenskeho neurotika, dusevne stagnujici archetypalni karikatura
p.s. v Jungovi sis nasel komfortni azyl pro svou kognitivni stagnaci - smutny priklad toho, jak vypada intelektualni diletantismus maskovany za hlubokomyslnost, takze si uzij svou archetypalni ozvenu v prazdny mistnosti, drahy priteli

Vedle fujary další příspěvek Slováků do světa hudebních nástrojů. I když ho vytvořili cca před 100 lety až v Americe…

to jsou samý kudrlinky

Já mluvím právě o tom mravním smyslu, jak je snad jasné z kontextu, kdy se jím označují jisté kvality lidského jednání. O hledání a rozmnožování těchto kvalit je také humanismus.