nakládej komu chceš. S Asassins nesouhlasím, ale kvůli tomu z ní (či z něho) blba dělat nebudu. Lidé z různých důvodů přemítají nad smyslem života, nad tím jak je možné že jsou živí, jaký to dává smysl. Zejména když jsou mladí, tak to jejich rozbouřenou mysl dokáže uspořádat a v důsledku zklidnit. TAky jsem se jako mladá dívka věnovala východním naukám a to nejen přemítáním nýbrž i cvičením, závodně jsme dělala judo a k tomu patří i určitá mentální disciplína. Ale teprve později jsem zjistila, že se jedná o mentální konstrukt a ten máme všichni. ať věřící nebo nevěřící. Někdo ho vidí lépe a někdo hůře. Ve vyšším věku a to se za starší již považuji, odpadá spousta vedlejších rozptýlení a člověk již tolik netápe ve své vlastní mysli.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

