Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #154992

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
08.03.26 20:23:13 | #154992
Reakce na příspěvek #154991

dám sem devinici od AI, vím že je to ubohé takhle si vpomáhat a kaju se předem. Ale dobře ilustruje co (asi) součet myslel

Jednota před vědomím sebe sama (pre-konceptuální, pre-reflexivní jednota) je filozofický a mystický koncept označující stav bytí, který existuje předtím, než se objeví subjekt (já) a objekt (svět), a předtím, než začneme přemýšlet "já jsem".

Klíčové aspekty:
Absence duality: V tomto stavu neexistuje rozdělení na pozorovatele a pozorované. Je to čistá existence či "živočišnost sama", která předchází myšlenkám a postojům.
Kořen vědomí: Toto prvotní vědomí je považováno za základ, z něhož teprve vzniká individuální vědomí sebe sama (egocentrismus).
Nedualita (Adwaita): Často se objevuje v kontextu advaita védánty, kde je "Jedno" považováno za absolutní realitu, zatímco vědomí sebe sama je vnímáno jako následné, druhotné.
Mystický prožitek: Jedná se o hlubší úroveň prožívání než běžná relaxace či klid, často spojovanou s meditací.
Fenomenologický pohled: Sartre a další filozofové zkoumají vědomí jako intencionální (vždy zaměřené na něco), což znamená, že "čisté" vědomí před sebeuvědoměním je těžko uchopitelné.

Tento koncept lze přirovnat k situaci, kdy si člověk neuvědomuje sám sebe jako oddělenou entitu, ale prostě "je" v jednotě se vším.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
08.03.26 20:23:38 | #154993 (1)
| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
08.03.26 20:35:40 | #154994 (1)

ad ratka:
pokud je ideal definovan jakozto stav "před vznikem subjektu a objektu", pak je "uctivan" neurologicky pravek - stav, ktery proziva kazda bakterie ci novorozenec s nevyvinutou mozkovou kurou.. nazvat tento deficit rozlisovaci schopnosti "absolutni realitou" je v ramci evolucni psychologie definovano jakozto pateticka touha po ztrate odpovednosti - rozpusteni v nevedome mase.. . snaha o vraceni se k "čisté existenci" bez sebeuvedomeni je dle existencialismu mauvaise foi – srabacky utek pred faktem, ze jste suverennim subjektem, ktery se musi rozhodovat - pleteni si meditace s kognitivni amputaci