Mně to řekli na diecézi ve Vídni (1971) také. Jediné co po mě chtěli,
abych zaplatil dlužné církevní daně (byl to zhruba jeden měsíční plat
od roku 1969) a pak, že už nemusím platit církevní daň, ale že sice
můžu chodit dál do kostela bez vstupného, ale nesmím požadovat církevní
svátosti, jako je zpověď , pojídání ježíšova masa zapečeného do
oplatků a co já vím. Kanibalismus se mi tak jako tak hnusí a hříchy
nepášu, takže se nemusím modlit pod cérkevním dozorem za jejich
odpuštění.
Zkrátka to "výstup" z kat. církve není, ale něco jako status
"neplatícího soudruha". Ta církevní daň je zakotvena v konkordátu a je
soudně vymahatelná !!! Má šéfová (už starší paní) si také ztěžovala
na vysokou církevní daň z jejího podniku s třemi zaměstnanci (já byl ten
třetí).
To až pozděj jsem si říkal, jaké by to na té diecézi mohlo být, kdybych
netvrdil, že jsem nepoučitelnej ateista, ale že chci z katolictví
konvertovat na ateiství.
Na druhou stranu praví lidská moudrost, že nemáme budit spící psy, nebo
že nemáme šťouchat do vosího hnízda.