ad soucet:
.."v tomto chápání tedy Genesis mapuje rozvoj hříchu - od hříchu
jednotlivce (Gn 3) přes hřích v rodině (Gn 4) až po institucionalizované
zlo v Gn 6,2, kdy vůdcové lidu si brali tolik žen, kolik se jim zachtělo.
Nakonec v Gn 6, 5 vidíme hřích naprosto u všech lidí"..
fakt neuveritelne diletantstvi.. termin Bene ha-Elohim (Gn 6,2) v celem
semitskem kontextu i v samotne Bibli (Job 1,6; 38,7; Zalm 29,1) oznacuje
vyhradne nebeske bytosti / andely - tvrdit, ze jde o mocné lidi‘, je jen
zoufala eisegese – autor do textu vklada moderni moralni vyklad o "rozvoji
hříchu", ktery tam v puvodni hebrejske kosmologii pochopitelne vubec neni -
jen naprosto vypatlanej kokot si plete analyzu textu s vlastni psychologickou
projekci.. pokud jsou ti "synové" jen obycejni mocni lide, jak vysvetlis, ze z
jejich styku s zenami vznikají Nephilim (obri/zrudy)? podle tve "logiky" by ze
styku dvou lidi vznikal zase jen clovek, ale text Genesis 6 popisuje naruseni
radu mezi nebem a zemi a nikoliv sociologickou studii o polygamii vudcu
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1