Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #156972

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 3 hodinami | #156972
Reakce na příspěvek #156971

myslím že nejsou ani důvody. Zdůvodnit lze jak víru tak nevíru, podle toho na které straně stojí.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 3 hodinami | #156977 (1)

Tak někdo důvod mít opravdu nemusí a může věřit naprosto slepě, ale běžnější je spíš, že k víře člověk důvod má, založený na zkušenosti nebo třeba intelektuální úvaze.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 3 hodinami | #156978 (2)

u mě to bylo tak, že jsem fakticky celý život měla důvody pro nevíru. Apak najendou to udělalo Klik a byla jsem na druhé straně. A ty původní důvody se mi zdály být malicherné, byly to jen výmluvy abych nemusela připustit víru a tím automaticky respekt vůči mému svědomí či vděčnost vůči daru života a rozumu.




| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 2 hodinami | #156988 (3)

To je pěkné. Ty důvody pro víru jsou opravdu rozličné. Zpočátku klidně může člověk věřit naprosto slepě, prostě to bez přítomnosti nějakého důvodu zkusí, a postupem času pozná, že se mu takový postoj osvědčil, že se s ním líp žije (nejen že se s ním lépe vzdoruje problémům a těžkostem, ale třebas i že je vnitřní život bohatší) nebo že se v něm cítí přirozeně.