Nezamenuji. Lasku nepovazuji za biologicky stav. A take nedokazuji nadprirozeno. Co je laska v absolutnim nepodminenem smyslu, tedy sjednocujici podporujici princip jsem napsala
Nezamenuji. Lasku nepovazuji za biologicky stav. A take nedokazuji nadprirozeno. Co je laska v absolutnim nepodminenem smyslu, tedy sjednocujici podporujici princip jsem napsala
No jo ale proč by se člověk nemohl i zlobit když i Bůh se umí zlobit
:-).

Gn 3:22
I řekl יהוה Bůh: Hle, člověk je jako jeden z nás v tom, že zná dobré
a zlé.
ad ratka:
.."nezamenuji. Lasku nepovazuji za biologicky stav. A take nedokazuji
nadprirozeno. Co je laska v absolutnim nepodminenem smyslu, tedy sjednocujici
podporujici princip jsem napsala"..
skutecnost, ze k "pocítění" lasky potrebujes lidsky mozek, nezvratne
dokazuje, ze jde o neurochemickou udalost - tvrdit opak je stejny nesmysl, jako
tvrdit, ze traveni neni biologicky proces, ale "sjednocující princip
sytosti".. ty definujes lasku jako "sjednocující podporující princip", ale
pokud tento princip nepotrebuje nadprirozeno (jak tvrdis), ale zaroven neni
biologicky, pak se v ramci logiky pohybujes v risi neexistujicich entit.. prave
jsi lasku vykastrovala z reality / metafyzicky prizrak, ktery nic nepusobi a nic
nevysvetluje - "princip", ktery k popisu sveta nepotrebuje biologii ani
nadprirozeno je v popisu vesmiru ontologicky nulovy
Redukuješ lásku na racionální rozumové uvažování. Což je jistě možné a nerozporuji to. Lidsky ale máme celé tělo a láska působé n a celé tělo, na to jak se cítíme a obrazně bývá láska umístněna do srdce. A je mi jasné že je to jen mechanický sval :-)) Je to použito k odlišení racia a logiky (lidský mozek) od citu a vnitřního pokoje a klidu - tedy harmonie. Někdo nachází čistý klid a pokoj v logice. Proč ne. Někdo to má rozšířené i na vztahovou a trochu složitější část... celý slepenec vztahů a interakcí, které by měly být vyvážené nejen v rámci osobních vztahů nýbrž i umístění v rámci přírody, společenského uplatnění a naplnění ambicí jak v pracovním tak v osobním životě.
Bůh je Duch... tedy projevuje se v duchovním světě skrze naše vnitřní nastavení - našeho ducha.
ad ratka:
rozlisovat mezi raciem (mozkem) a city (vnitrnim pokojem) jako by slo o dve
ruzne sfery, je omyl.. emoce, vztahy i pocit harmonie jsou vyhradnim produktem
tve neurochemie - tvrdit, ze pokoj je neco vic nez biologicky stav, je stejny
nesmysl, jako tvrdit, ze vune ruze není chemie, ale duchovni esence kvetiny -
pokud to citis v tele, potvrzujes tim mou tezi o hormonalni kaskade, nikoliv o
metafyzice.. definovat Boha jako "Ducha", ktery se projevuje skrze "našeho
ducha", je ten nejtrapnejsi logicky kruh - snazis se vysvetlit neexistujici
entitu (Boha) skrze jiny neexistujici konstrukt (Duch) - bez fyzikalniho
korelatu je tvuj "duchovní svět" jen subjektivni halucinaci
ad ratka:
.."možná trapný logický kruh, ale pro mě je OK"..
tim, ze vedome prijimas logicky klam, priznavas, ze te nezajima pravdivostni
hodnota tvych tvrzeni, ale pouze tvuj subjektivni komfort
to je opět tvoje představa o mých chybách a omylech. Tím že vědomě přijímám a teď použiju tvé slova "sémantický konstrukt" dobra, přihlásím se k tomuto hodnotovému žebříčku vnitřně a usiluji o něj s čistým srdcem (tedy nejen rozumová inteligence), že věřím že takhle je to dobré je opravdu vědomý a férový postoj. a podle mě správný. Ten kdo odmítá jakýkoliv vědomý konstrukt, fakticky se nechává unášet proudem, nemá jasno kam chce a co chce... spíše nevědomě lne ke konstruktům které mu ubližují a kterými ubližuje jiným. Vše je o sebereflexi a schopnosti vidět kam jdu, čím se řídím, co jsou moje vnitřní motivace jaký (jaká) ve skutečnosti jsem.
ad ratka:
tvrdit, ze se "přihlašuješ k žebříčku" bez ohledu na jeho pravdivost, je
projev tve neschopnosti celit realite - pokud ti nezalezi na tom, zda je tvuj
Buh fakt, ale jen na tom, zda je pro tebe "dobrý", pak jsi se prave priznala k
vedomemu sebeklamu - v ramci logiky to neni ferovy postoj, ale kapitulace
pořád máš nutkání mě obviňovat ze sebeklamu. Já si myslím že je to
přesně naopak. Sebeklamu se svojí vírou snažím maximálně vyhnout,
odhrnují závoj máji (jak se říká v buddhismu) protože věří že Kristus
je pravda. A on mi tuto pravdu zjevuje.
To že si nevěřící myslí že právě oni mají patent na pravdu, je jiná
věc. Je to zase jejich sebeklam. Nemají nástroj jak se pravdy dobrat,
většinou to nejsou schopni introspekce. Ani je to nezajímá, prostě se hrnou
furt dál a dál v naději že oni to tak mají správně a "ti druzí" se
mýlí.
ad ratka:
tvrdit, ze se zbavujes maji (iluze), protoze veris, že "Kristus je pravda", je
logický nesmysl.. pouzivas svuj vlastni dogmaticky predpoklad jako dukaz sve
pravdivosti, coz neni odhalovani závoje, to je jen nasazovani si jine,
nabozenske masky - tvuj "nástroj pravdy" je jen tvoje vlastni
nefalzifikovatelna sugesce.. jinak tvoje teze, ze atheiste nemaji nastroj k
pravde, protoze "nejsou schopni introspekce", je vrcholny teologicky
kolonialismus - introspekce vede atheistu k poznani vlastnich psychologickych
mechanismu, zatimco tebe vede k adoraci tvych vnitrnich pocitu, ktere si
svevolne projektujes jako "Ducha" - nezkoumas realitu, ale jen hloubku sveho
vlastniho sebeklamu
Jaký je tvůj nástroj k poznání vlastních psychologických mechanismů?
ad ratka:
mym nastrojem je analyticka psychologie, kognitivni veda a neurobiologie - na
rozdil od tebe neberu sve vnitrni pocity jako "zjevenou pravdu", ale jako data k
analyze - pokud citim "pokoj", nerikam tomu Duch, ale identifikuji to jako
dopaminovy ci oxytocinovy korelat vyvolany konkretnim podnetem - ja sve emoce
dekonstruuji, ty je zbozstujes.
protoze veris, že "Kristus je pravda", je logický nesmysl...nuž, je to od vás odvážne tvrdenie, nepremyslené, - každý, kto pozná život vie, že evanjeliový výrok "Ježiš je pravda" je pravdivý, lebo ho potvrdzuje sám život so všetkým, čo k nemu patrí, život človeka v celých dejinách...ak sa neprijme, že "Ježiš je pravda", tak to vedie vždy do kolapsu a katastrofy života, lebo v tom, že "Ježiš je pravda" je všetko, čo je dobré, logické, mravné, prirodzené, praktické v živote...