„To že si nevěřící myslí že právě oni mají patent na
pravdu…“
To je ale omyl – oni si to nemyslí. Právě naopak – oni vědí, že
patent na pravdu nemá nikdo, takže kdokoliv tvrdí, že pravdu zná a že ta
pravda je dána tím, čemu věří, tak bohapustě kecá. Což je doménou
věřících. Nebo aspoň některých. Jenže kde chybí poznání, tam
nezbývá než si přiznat, že nevíme. Čehož naopak zneužívají
věřící, aby nám vmetli, jak tedy víme, že tam není bůh. A my to
samozřejmě nevíme, ale víme, že úplně stejně jako ten bůh se dá
„obhájit“ libovolný jiný nesmysl, který si kdo vymyslí. Takže
vyvrátit existenci jakéhokoliv nesmyslu, který někdo deklaruje jako
nehmotný a nezaznamenatelný, sice z principu nejde, ale na druhé straně –
podle jakého principu bychom měli přistoupit na to, že tam je zrovna to, o
čem věříte, že tam je, když pro to máte přesně stejnou nulu důkazů
jako jiní pro nějaké jiné nadpřirozené činitele?
Podle nás – tam, kde nevíme, co je, nemá cenu myšlenkově cpát něco, o
čem budeme vědět, že tomu pouze věříme, a prosazovat nějakou „možná
pravdu“ proti tisícům jiných „možná pravd“, a hlavně proti jedné
skutečné pravdě, že nevíme. A v boha nevěříme právě proto, že
vidíme, že je to jen myšlenkový konstrukt, jeden z tisíců, a že nevidíme
jediný důvod, proč věřit právě v tohohle, a ne třeba v Poseidóna a
Hefaista. Už jen z toho, že všude, kam ho věřící dávají, „je“ jen
proto, že tomu věří. Ničím jiným ho nikam nedostanou, jen svou vírou. A
stejně ho tam „uvidí“ vždycky jen oni, což je zase dáno jen vírou. Tak
jako jen „Kryštofové Kolumbové“ vidí, že jsou Kryštof Kolumbus.
„…odhrnují závoj máji (jak se říká v buddhismu) protože
věří že Kristus je pravda…“
Opravdu si myslíš, že přijetím nějaké možnápravdy jen na základě
víry „odhalíš závoj“, který ti zakrýval vědění? Spíš bych řekl,
že tím ho právě přikrýváš, protože od té chvíle si zavíráš
přístup ke všem ostatním možnostem, kde by mohla pravda být.
„Nemají nástroj jak se pravdy dobrat, většinou to nejsou schopni
introspekce.“
A vy ten nástroj máte? Tím, že uvěříte jedné věci a všechny
ostatní vás přestanou jako další možnosti zajímat? A ta introspekce –
proč by pravda o světě měla být zrovna uvnitř nás? Proč dáváš zrovna
introspekci do souvislosti s hledáním pravdy?