ad soucet:
tvrdit, ze spolehani se na "Boha" (falesnou interpretaci) je "správné",
protoze realny cinitel (instinkt) funguje, je klasicky pragmaticky klam.. snazis
se o ex post facto legitimaci bludu - pokud je cinitel materialni (biochemicky
dril), pak je jeho teologicka interpretace v popisu reality redundantnim sumem -
v ramci logiky neexistuje "správný koncept" s "nesprávnou explanací" –
existuje pouze explanatorni selhani, ktere se ty pokousis vydavat za mystickou
hloubku.. pokud je Buh jen chybnym jmenem pro nervosvalový reflex, pak jsi z
teologie udelal semanticke pohrebiste pojmu - argument o "osobní zkušenosti"
mistru je v kognitivni vede definovan jako iluzorni kauzalita - mistri nemaji
zkusenost s Bohem, maji zkusenost s propriocepci a automatismem, ktere pouze
semanticky kontaminuji neexistujici entitou
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
