Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

ad ratka:
tvuj dotaz, jak Big Bang "ovlivňuje náš život" a jaky mu dava "smysl", je dalsi kategorialni omyl - pravdivost fyzikalniho modelu (kvantove singularity) nezavisi na tom, jestli se u toho citis dobee nebo jestli ti to dava nadeji na vecnost - vesmir neni povinen byt tvou citovou kojnou

není řeč o fyzikálním model. Otázka je, kde se vzal... odkud. Co je podstatou fyzickho světa?

fyzikální svět zkoumají věřící i ateisté stejně. Ateisté to asi mají postaveno tak že fyzikální svět se tady najednou vzal a třeba odnikud nebo z ničeho (nevím) Věřící věří, že fyzikální svět je ukotven v Bohu. Bůh je tvůrce.

Ale proč potřebuješ dosazovat tvůrce, když tím, co existuje věčně, může být právě ten hmotný svět?

ad ratka:
otazka "odkud" je legitimni vedecka otazka, na kterou se snazi odpovidet kosmologie a kvantová fyzika (napr. hypoteza o fluktuaci vakua ci multiverzu) - ty nehledas odpoved, ty jen parazitujes na faktu, ze vzda nema finalni odpoved vterinu po vterine, a do teto mezery se snazis vpasovat slovo Buh, cimz ale nic nevysvetlujes, pouze svou nevedomost nalepkujes sakralnim terminem, ktery postrada jakoukoli explanatorni silu.. pokud "podstata" neovlivnuje meritelne fyzikalni konstanty a vesmir se chova presne tak, jako by v nem zadny Buh nebyl, pak je "podstata" v podobe Boha nadbytecna

neparazituji na tom že věda nemá na vše detailní odpovědi. Naopak, i jako věřící mě zajímají vědeck odpovědi ohledně fluktuace vakua etc.... jenže ty všechny odpovídají na to jak se chová hmota, hledáme menší a menší částice či pole v mikrosvědět, hledíme do makrosvěta... můžeme si rozložit prst na ruce do poslendího atomu a přesto základní otázka, proč myslíme, proč rozlišujeme.... ve změti atomů, lépe jaký dává smysl rozlišovat a vědět že existujeme. Existenciální otázky nejsou o složení atomů. Věřící se ale o vědecké objevy zajímají stejně jako nevěřící.

ad ratka:
tvrdit, ze existencialni otazky nejsou o "složení atomů", je dalsi kategorialni omyl - mysleni, rozlisovani i tve prozivani existence jsou emergentnimi vlastnostmi komplexni neuronalni site - pokud zmenime slozeni onech atomu (napr. skrze neurochemii ci lezi), zmeni se i tve "proč" a tvuj "smysl" - pokus udelat z vedomi neco vic nez jen vysokorychlostni zpracovani dat v biologickem hardwaru je projevem strachu z banality reality

A dodej, že akceptance vědeckých poznatků náboženskými organizacemi je zdlouhavá. Pro klérus je základním prubířským kamenem posuzovaní, jestli uznání nově rozluštěného přírodního zákona nezmenší zástupy věřících oveček a tím neohrozí luxusní živnost kléru.

„ …jaký dává smysl rozlišovat a vědět že existujeme…“

Pro nás zásadní, pro vesmír žádný. Hledat za tím nějakého stvořitele, jen abychom mohli věřit, že to nějaký „shůry“ daný smysl má, mi naopak smysl nedává.

Správně, vše se dá nějak okecat.
Kdy lidé přišli vědeckým zkoumáním a experimenty na podstatu blesku a popřeli starověké představy o ohnivých oštěpech vrhaných nějakým bohem, ta přišli náboženští fanatici s variantami pohádky o bohu. Například "no jasně, blesk je elektrickým výbojem elektrického náboje mraků ..., ale kdo ty mraky nabil ??? No přece neviditelný bůh!

Známe i tu hypotézu sloužící kreacionistům zahnaným do argumentačního kouta : Inteligentní design
Tam tahá neviditelný bůh za neviditelné nitky a tím řídí viditelnou realitu. Ta základní téze a současně důkaz reálné existence boha je přece boží zákon, že "Jedna a jedna jsou dvě" Bez boha by jedna a jedna mohly být i tři. Už je to slovo "dvě" je božího původu, že ?

Byl tady pořád - nekonečný koloběh.

To je správná otázka a dobrý postřeh. Lidi v dávných dobách (ale dneska tomu není výrazně jinak) zajímalo to, co se jich bezprostředně týkalo, co ovlivňovalo jejich život. To pro ně bylo důležité, protože na tom záviselo jejich přežití nebo alespoň pohodlí. Jejich mýtické příběhy o stvoření vůbec neměli sloužit jako "fyzikální" či intelektuální vysvětlení vzniku vesmíru, třebaže se tak tvářili.

1. Pravda o realitě nemusí být nositelem smyslu tvého života. Proč by musela?
2.
– Otázka o vlivu Big Bangu na náš život mi připomněla Trumpovu otázku, co kdy dalo Španělsko Američanům…
– Takže stačí věřit, že v Big Bangu hmota bangla se záměrem, že má vzniknout vzniku člověk, a už bys potřebu boha neměla?

„nemáš pravdu, náboženství se snaží dopátrat první příčiny…“

A jak se jí může dopátrat, když všechny úvahy staví na předpokladu, že ji už zná?

Si myslím, že je to ratko jinak.
Náboženské ideologie jsou produkty ideologů určené na shromažďování soudruhů pod "vlajkou" té / které ideologie za současného hanění jiných ideologií a tím vytváření řevnivosti a nepřátelství mezi soudruhy/žky té jedné ideologie proti soudruhům jiné ideologie. V principu jde o to pověstné "rozděl a panuj".
Nějakou vědeckou činnost při vytváření ideologií nevidím, vynechám-li psychologii na téma jak ovládnout lidi lákavými sliby.
V našem kratičkém životu jsme prožili vzestup i pád komunistické ideologie společného vlastnictví a soudružské činnosti třeba v JZD a také masivní kampaň proti kapitalistům ze západu. Křesťanská ideologie má sice delší trvání a proto také doprovázená téměř nepřetržitými válkami jedněch soudruhů proti jiným soudruhům.

Bez křesťanství by ty vlálky mohly být ještě horší. Nevěřím, že křesťanství je příčinou.

Je to zapeklité, křesťané válčící s jinými křesťany se sotva řídili biblickým přikázáním "miluj nepřátele". Ani to zavraždění Jana Husa, nebylo motivováno biblickými texty plnými odpouštění a lásky jednoho k druhému.

tam to byla touha po rovnosti, tedy rabování majetku měst a církví. Jestli se nepletu několikrát vyrabovali a srovnali se zemí pěkn městečko Retz. Ti husitům neudělali nic.

Píšeš o následku pronásledování husitů křižáky. Jde o problém hození prvního kamene a následného růstu agresivity.

Můžeme spekulovat o tom z čeho vznikl u křesťanů vražedný antisemitismus, která Žid hodil tím prvním kamenem po křesťanech, Nebo o tom, kdo z Ukrajinců hodil prvním kamenem po rusákovi.

nemyslím že je to hozeným kamenem. Jsou to spíše ty instinky.

To jako že křesťané instiktivně nenávidí Židy?

ano. Tedy tak si to vysvětluji, Žid se křesťanů štítili a všecko si umývali a čistili, pokud se dotkli nečistho křesťana.

A tak jako ve stádu, stádo vyloučí toho kdo se liší nebo chce lišit za každou cenu a dělá se lepším či svatějším.

Nic ve zlém ale to mívají katolíci takové nadnášení se nad ostatní :-)

nemyslím si, protestanti i pravoslavní se nadnášejí víc.

Z toho ale plyne, že se i oni "nadnášejí" - nevím, jestli jsou soutěžící mezi sebou.

každý se někdy nadnáší :-)) třeba v letadle jak psal Ondi

Když člověk umí spadnout jak se říká až "na dno" svědčí o tom že se umí i jako když "nadnášet" :-).

Čistota půl zdraví. Nevím jestli to vidíš správně.
Pokud vím, tak se Židé křesťanů neštítili, ale spíš naopak. Aspoň ti, se kterými jsem přišel do styku. Pochopitelně existují i ortodoxní Židé a fanatičtí Židé, ale v Evropě to byla jen malá část.
Dovoluji si myslet, že se tahle nenávist k Židům hlásala z kazatelen křesťanských kostelů. Ale ani tato hlásané začlenění Židů do nežádoucí skupiny nevysvětluje pogromy a systematicky plánovité vyvražďování těchto lidí. I v Protektorátu požadovaly úřady na všech občanech důkaz árijského původu.
Pak se nabízelo míchaným manželstvím (křesťo-židovským) okamžitý úřední rozvod a jejich potomci dostali označení "půlžidé", "čtvrtžidé" a podobně. To byl také jeden z důsledků barbarské katolické výchovy dětí v katolické lepšolidi. V koncentrácích zakončili svůj život umučením i pokřtění Židé.

Samozřejmě je to hrozné a rozodně odsuzuji jakoukoliv rasovou nenávist či vylučování ze společnosti.

Kdybych se měla řídit náboženstvím, tak něco takového Ježíš zásadně odmítal...je to proti lásce, proti Bohu, proti jednotě a míru.

Biblický Ježíš byl buřičem, chtějícím změnit stávající řád. No a ten se bránil jeho tvrzením, že je králem Jeruzaléma. Jasně že si Římané z provincie Judei udělali také zdroj příjmů. Pochopitelně měl Pilát ve funkci místodržícího udržet klid a poslušnost obyvatel Judei. Proto tedy "podlehl" naléhání Židů zlikvidovat nepohodlného buřiče a dal ho popravit jako zločince.
Nad naším bývalým bytem u vřídla ve Varech je vršek se jménem Tři kříže. Byl jsem tam pochopitelně hodněkrát, hezká procházka s výhledem na lázeňskou čtvrt a s randěním. Vůbec mi nedocházelo, že jde o repliku Golgoty.