Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

fyzikální svět zkoumají věřící i ateisté stejně. Ateisté to asi mají postaveno tak že fyzikální svět se tady najednou vzal a třeba odnikud nebo z ničeho (nevím) Věřící věří, že fyzikální svět je ukotven v Bohu. Bůh je tvůrce.

Ale proč potřebuješ dosazovat tvůrce, když tím, co existuje věčně, může být právě ten hmotný svět?

ad ratka:
otazka "odkud" je legitimni vedecka otazka, na kterou se snazi odpovidet kosmologie a kvantová fyzika (napr. hypoteza o fluktuaci vakua ci multiverzu) - ty nehledas odpoved, ty jen parazitujes na faktu, ze vzda nema finalni odpoved vterinu po vterine, a do teto mezery se snazis vpasovat slovo Buh, cimz ale nic nevysvetlujes, pouze svou nevedomost nalepkujes sakralnim terminem, ktery postrada jakoukoli explanatorni silu.. pokud "podstata" neovlivnuje meritelne fyzikalni konstanty a vesmir se chova presne tak, jako by v nem zadny Buh nebyl, pak je "podstata" v podobe Boha nadbytecna

neparazituji na tom že věda nemá na vše detailní odpovědi. Naopak, i jako věřící mě zajímají vědeck odpovědi ohledně fluktuace vakua etc.... jenže ty všechny odpovídají na to jak se chová hmota, hledáme menší a menší částice či pole v mikrosvědět, hledíme do makrosvěta... můžeme si rozložit prst na ruce do poslendího atomu a přesto základní otázka, proč myslíme, proč rozlišujeme.... ve změti atomů, lépe jaký dává smysl rozlišovat a vědět že existujeme. Existenciální otázky nejsou o složení atomů. Věřící se ale o vědecké objevy zajímají stejně jako nevěřící.

ad ratka:
tvrdit, ze existencialni otazky nejsou o "složení atomů", je dalsi kategorialni omyl - mysleni, rozlisovani i tve prozivani existence jsou emergentnimi vlastnostmi komplexni neuronalni site - pokud zmenime slozeni onech atomu (napr. skrze neurochemii ci lezi), zmeni se i tve "proč" a tvuj "smysl" - pokus udelat z vedomi neco vic nez jen vysokorychlostni zpracovani dat v biologickem hardwaru je projevem strachu z banality reality

A dodej, že akceptance vědeckých poznatků náboženskými organizacemi je zdlouhavá. Pro klérus je základním prubířským kamenem posuzovaní, jestli uznání nově rozluštěného přírodního zákona nezmenší zástupy věřících oveček a tím neohrozí luxusní živnost kléru.

„ …jaký dává smysl rozlišovat a vědět že existujeme…“

Pro nás zásadní, pro vesmír žádný. Hledat za tím nějakého stvořitele, jen abychom mohli věřit, že to nějaký „shůry“ daný smysl má, mi naopak smysl nedává.

Správně, vše se dá nějak okecat.
Kdy lidé přišli vědeckým zkoumáním a experimenty na podstatu blesku a popřeli starověké představy o ohnivých oštěpech vrhaných nějakým bohem, ta přišli náboženští fanatici s variantami pohádky o bohu. Například "no jasně, blesk je elektrickým výbojem elektrického náboje mraků ..., ale kdo ty mraky nabil ??? No přece neviditelný bůh!

Známe i tu hypotézu sloužící kreacionistům zahnaným do argumentačního kouta : Inteligentní design
Tam tahá neviditelný bůh za neviditelné nitky a tím řídí viditelnou realitu. Ta základní téze a současně důkaz reálné existence boha je přece boží zákon, že "Jedna a jedna jsou dvě" Bez boha by jedna a jedna mohly být i tři. Už je to slovo "dvě" je božího původu, že ?

Byl tady pořád - nekonečný koloběh.