„Vědomí sebe sama je jiná schopnost a mezi její projevy patří třeba umění, náboženství, věda.“
Asi se nedá říct, že kdo nedělá umění, vědu, nebo náboženství, tak neví, že existuje… Jakké jsou ty jednodušší projevy vědomí vlastní existence?
„Vědomí sebe sama je jiná schopnost a mezi její projevy patří třeba umění, náboženství, věda.“
Asi se nedá říct, že kdo nedělá umění, vědu, nebo náboženství, tak neví, že existuje… Jakké jsou ty jednodušší projevy vědomí vlastní existence?
K vědomí vlastní existence je potřeba mít sebeuvědomění, což je
situace, kdy se bytost jaksi "vyděluje" ze světa (a tím třeba začne o sobě
mluvit jako o JÁ). Do té doby se s tím světem identifikuje a díky tomu ho
nenapadne myšlenka "JÁ vlastně existuji". Samozřejmě ví, že ten svět
kolem něj existuje, ale není schopna ho reflektovat či abstrahovat do
představy existence jako takové. Je jasné, že zvířata nemluví, takže zda
mají toto vědomí z jejich zvukových projevů nepoznáme, ale víme, jaké
jsou naše projevy sebeuvědomění a tyto u zvířat nepozorujeme.
Ty projevy jsem tu už vypsal: "osobní ambice či životní cíl,
seberealizace, a dále pak cit pro estetiku, pro etiku... V podstatě to že na
zvířecí jednání nelze uplatňovat mravní kategorie, nebo že zvířata
nevnímají svou nahotu, jelikož si nezakrývají své intimní partie
(neznají intimitu), jsou dobrými důvody si myslet, že si nejsou
psychologicky vědomi sebe sama." Z nich vlastně vyplývají to umění, vědu,
nebo náboženství.
Neboli vždycky se můžeme ptát, proč člověk má tak specifické aktivity,
které u zvířat nepozorujeme.