Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Bod nula může být po zániku předchozího prostoru a času a před vznikem nového.

Přesně.

zkusme si to představit s něčím konkrétním. Jak by to mohlo fungovat. I kdž vím že to je nepředstavitelné. Třeba řeka, bude se prohlubovat či zaškrcovat až do bodu nula... to pak není žádná, ani voda, ani ryba, a pak to udělá Bum! a řeka je najednou opět tady. Byla i v bodě nula nebo nebyla?

Mohlo by to fungovat jako přesýpací hodiny - například.
Nebo jako když nafukuješ balónek a pak ten vzduch vtáhneš zpátky do plic.

jasně, to jsou všecko mechanické závislosti, mě zajímá ten stav kdy není nic - bod nula. Je tam nějaký potenciál možností vývoje? Proč se něco vyvíjí... je tato možnost již v bodě nula? A opravdu teče čas lineárně?

Bod nula možno nikdy nebyl.
Hlavně například při teorii o multi-vesmíru.

Vesmír se může roztáhnout do velikosti, když už se začne rozpadat - roztrhá se do elementárních částic až do samotné energie. No a pak se ta energie smrští do jednoho bodu, z kterého vznikne nový VT/BB
Jedna z teorii, s kterou bych i souhlasil.

Je to na hraně filosofie, tedy možnosti vytvářet hypotézy, které mohou být za okamžik zavrženy. Kvantová mechanika nemá ekvivalenty k naší makro-mechanice.
Třeba teplota 0, existuje? Praktický únik z problému je praktická stupnice teploty, třeba náš Celsius určený empiricky přechodem vody do ledu a naopak. Cihla v nějaké stavbě se nehýbe. Opravdu ne? Omyl hýbe se jak rotací stavby na rotující Zemi, tak pohybem Země na její orbitě ... Takže jde o relativní pohyb (Einstein). No a kvantové mechanice mění i nehybná cihla neustále tvar i rozměry, jak teplotní dilatací, tak změnou gravitace (zakřivení časoprostoru). Atomy a molekuly té cihly se hemží.

Pokud existoval bod nula, musel ten potenciál mít, jinak by z něj nemohlo nic vzniknout. Jen se mi zdá, že ty za tím potenciálem vidíš nějaké cílené instrukce, nebo složitou strukturu předem daných možností, jako třeba potenciál vzniku řeky, potenciál vzniku žížaly, potenciál vzniku Jardy Vopičky atd. Proč to nebereš jako prosté vlastnosti, které hmota zkrátka má, a proto se chová tak, jak se chová? Ty asi chceš (možná v podvědomí), aby za tím ten bůh být musel, a proto se to snažíš brát takhle. Že vlastnost, která něco umožňuje, „musela“ být přidělena s tím záměrem, aby to umožňovala, protože kde by se jinak vzala, že? Jenže aby něčeho takového byl schopen třeba ten bůh, taky by k tomu potřeboval nějaké vlastnosti, nebo ne? A jemu by je přidělil kdo? A pokud by k tomu nikoho nepotřeboval, proč by někoho měl potřebovat hmotný svět?