Pokud existoval bod nula, musel ten potenciál mít, jinak by z něj nemohlo nic vzniknout. Jen se mi zdá, že ty za tím potenciálem vidíš nějaké cílené instrukce, nebo složitou strukturu předem daných možností, jako třeba potenciál vzniku řeky, potenciál vzniku žížaly, potenciál vzniku Jardy Vopičky atd. Proč to nebereš jako prosté vlastnosti, které hmota zkrátka má, a proto se chová tak, jak se chová? Ty asi chceš (možná v podvědomí), aby za tím ten bůh být musel, a proto se to snažíš brát takhle. Že vlastnost, která něco umožňuje, „musela“ být přidělena s tím záměrem, aby to umožňovala, protože kde by se jinak vzala, že? Jenže aby něčeho takového byl schopen třeba ten bůh, taky by k tomu potřeboval nějaké vlastnosti, nebo ne? A jemu by je přidělil kdo? A pokud by k tomu nikoho nepotřeboval, proč by někoho měl potřebovat hmotný svět?
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
