Bohové v realitě existují, jsou to reální činitelé, reálné síly a věřící dělají správnou věc, když je zohledňují. Víra v ně umožňuje lidem být v souladu se svým (biologickým) základem. Poznatky psychologie potvrzují, že apely náboženství na mravnost, na žití v pravdě i lásce (allocentrismu), na sebereflexi, jejíž metodu představuje právě zpověď, jsou v souladu s principy duševního zdraví. Efektem její spirituální stránky je, že má člověk bohatší duševní život, protože takový člověk není pouhým materiálním konzumentem. Víra v boha je správný a přirozený psychologický postoj.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
