matematika jako stvořitel... budiž. Ale jak je v matematice zakodován budoucí život? protože jen skrze život můžeme vědět, že je to matematika co nám tento život dala... a být ji vděční.
matematika jako stvořitel... budiž. Ale jak je v matematice zakodován budoucí život? protože jen skrze život můžeme vědět, že je to matematika co nám tento život dala... a být ji vděční.
ad ratka:
zivot neni do matematiky "vložen" jako nejake cizi kouzlo, zivot je emergentni
vlastnosti komplexnich matematickych struktur.. budouci zivot je v matematice
zakodován skrze pravidla termodynamiky a kvantove chemie - staci nastavit
symetrie poli a vazebne konstanty a vesmir nevyhnutelne zacne skladat atomy do
molekul, molekuly do replikatoru a ty do organismu - zivot je jen zpusob, jakym
hmota (matematicke excitace poli) maximalizuje produkci entropie.. jinak pocit
vdecnosti je biochemicky signal ve tvem mozku, ktery ma evolucni vyznam pro
preziti druhu, ale o podstate vesmiru nerika vubec nic - vesmir neni nastaven
tak, abychom mu byli vdecni, vesmir je nastaven tak, aby fungoval podle rovnic -
ze tyto rovnice umoznily vznik vedomi, ktere je schopne o nich premyslet, je
fascinujici rekuretni smycka, ale neni v tom zadny zamer, jen matematicka
nutnost
tomu rozumím, začne je skládat do struktur... mám dva semestry anorganické a dva semestry analytické chemie. a další čtyři semestry polymerů. Z organické chemie jsme měla vždycky výborné výsledky, u analytiky do bylo horší protože jsme neuměla dobře kapat pipetou. ale je mi to jasné... že se skládají díky různým silam, tedy kromě základních kovaletních vazeb. Pak se různě točí, dělají hady nebo klubka :-)) no vtipkuji... jde o to, že tohle vše jsou růzé chemické vazby. A teď jak se dostaneme k živé buňce. Jak se tyto (ano organické) struktury dopracují k živému organismu, který ví že existuje a cítí se být zodpovědný za život svůj i druhým (vazby mezi lidmi).
Aby mě někdo nechytal za slovíčka, což se tady běžně děje, tak samozřejmě kromě chemických také fyzikální ....jen abychom se tady nezkoušeli ze znalostí. Podstatné je... zda fyzikální (a chemické vazby) mezi atomy vedou k živé buňce a k vědomému životu. Třeba za miliardů let...zda tyto molekulární a polární vazby mají v sobě tuto způsobilost
ad ratka:
semestry chemie ti sice popsaly "hady a klubka" polymeru, ale zjevne ti
neukazaly, ze vedomi je jen pokrocily datovy proces, nikoliv magicky bonus - jak
se dostaneme k zive bunce a zodpovednosti? skrze informacni teorii a selekci -
ziva bunka neni nic jineho nez disipativni struktura, kteráa udrzuje lokalni
nizkou entropii na ukor okoli - je to soubor autokatalytickych cyklu, ktere se
diky termodynamicke nutnosti zacaly replikovat - zadny "skok" tam neni, jen
postupne zvysovani komplexity algoritmu preziti.. to, co nazyvas "vědomím, že
existuji", je v zakladu prediktivni modelovani - organismus, ktery si vytvori
vnitrni model reality (vcetne modelu sebe sama), ma obrovskou evolucni vyhodu -
jsme jen biologicke pocitace, ktere si pro efektivnejsi navigaci svetem vyvinuly
iluzi "já"
no a tady se částečně naše názory rozdvojují. Ty považuješ vše
živé za biologické počítače a nic víc... což pravda být může.
Já se domnívám že jsme více než jen biologický počítač, ale souhlasím
s tím, že "já" je iluze.
Z toho co píšeš, mi vyplývá že jsi takový buddhista... vše je jen iluze, nic není skutečné. Podstatou je prázdnota...
ad ratka:
to, co nazyvas "prázdnotou", neni v mem pojeti zadny mysticky stav mysli, ale
kvantove vakuum – dynamicky system poli, ktery je matematicky definovan.. ja
nerikam, ze nic neni skutecne - rikam, ze realita je matematicka, nikoliv
materialni, coz je obrovsky rozdil - software je naprosto skutecny a ma realne
dopady, i kdyz ho nemuzes nahmatat jako "látku" - vsechny tve emoce, city i
vira jsou plne vysvetlitelne skrze neurochemii a zpracovani informaci.. jinak
buddhismus hleda v prazdnote osvobozeni, ja v ni vidim zdrojovy kod
Jen tak pro zajímavost sutra srdce:
Forma je prázdnota, prázdnota je také forma. Prázdnota není nic jiného
než forma; forma není nic jiného než prázdnota. Stejně tak pocit,
rozlišování, formace a vědomí jsou prázdnotou.
Tedy Šáriputro, všechny jevy jsou prázdnota. Nemají žádné vlastnosti. Neexistuje zrození ani zánik. Neexistuje nečistota ani čistota. Neexistuje úbytek ani vzestup.
Proto, Šáriputro, v prázdnotě není žádná forma, žádný pocit, žádné rozlišování, žádná formace, ani žádné vědomí. Není tam žádné oko, žádné ucho, žádný nos, žádný jazyk, žádné tělo ani žádná mysl; není tam žádná viditelná forma, žádný zvuk, žádná vůně, žádná chuť, žádný objekt hmatu ani žádný jev. Není tam žádný zrakový konstituent a tak dál až po žádný mentální konstituent a žádný konstituent mentálního vědomí. Není tam žádná nevědomost ani konec nevědomosti a tak dál až po žádné stáří a smrt, žádný konec stáří a smrti. Rovněž tam není žádné utrpení, žádný původ utrpení, žádný konec utrpení ani žádná cesta, není tam žádná moudrost, žádné dosažení ani žádné nedosažení.
Tedy tolik k prázdnotě :-)) Omlouvám se za dlouhý text.