z ateistického pohledu je pojem Boha spíše výsledkem lidského
myšlení, které se snaží porozumět světu, než nutným závěrem, ke
kterému by rozum musel dojít..to je pravda, ateista Berie Boha, a tak i
Boží zjevení ako niečo abtraktné, vymyslené, neskutočné, nie ako
skutočné Božie zjavenie (zjavenie zo strany Boha), ktoré má plán, projekt,
ktoré hovorí o podstate celého zjavenia v prirodzenom dôsledku a
následku/príčinnosti vecí, teda ako skutočnosť, nie výmysel - a to je
problém, lebo u ateistu nie je viera v pravde - teda v presvedčení, že
Božie zjavenie je skutočné, je v realite ľudského žitia...ap. Pavel i sv.
Augustin hovorí o viere ako o skutočnosti, v naprostom spolehnutí sa na- a v
presvedčení, že to, čo je vo viere v Boha, je pravdou, a tak i
skutočnosťou...Augustínovo "Nutné Bytí" je tak objektom reality, nie
filozofie...
Žid 11,
1 Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si
jist tím, co nevidíme.
3 Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy,
takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1