Nevím, co to znamená, ale vím, že se to stane… Já zas nevím, jestli existuješ, ale vím, že jsi pako!
Nevím, co to znamená, ale vím, že se to stane… Já zas nevím, jestli existuješ, ale vím, že jsi pako!
nech to otevřené, teď se nám vesmír ukazuje jako trojrozměrný... s tím že způsob jak ho vnímáme je závislý na našem pomíjivém těle a smyslech. Pokud je vesmír věčný... pak je pravděpodobné, že ho můžeme vnímat i jinak než skrze naše smysly a mozek. jen netušíme jak.
Jak souvisí věčnost (nebo dočasnost) vesmíru se způsoby, kterými ho můžeme vnímat?
smysly našeho těla jsou časné a tedy podléhají koloběhu přírody. "To" co vnímá a uvědomuje se, může být věčné... jen o tom neví protože se ztotožňuje s pomíjivým tělem.
náhodou jsme objevila zajímavý článek, k buddhismu se nehlásím ale vysvětlení že si své já ve smyslu ega tvoříme sami, je srozumitelné. A co když ego zmizí a zůstává jen čisté vědomí "jsem".... bez minulosti a bez přítomnosti. Naše myšlenky si spřádáme sami na základě vjemů a zkušeností. Pleteme si sami sebe... a pak na tom lpíme.
pardon, ještě ten článek. omlouvám se za zmatenost
https://medium.seznam.cz/clanek/nevrly-neurovedec-nase-ja-je-jen-pomijiva-iluze-neuroveda-dava-za-pravdu-buddhismu-261803
Právě zde se ukazuje, že buddhistický pohled na mysl a současná neurověda popisují tentýž jev, jen odlišným jazykem.
To platí obecně o náboženství, říkam to tu celou dobu.
Náboženské pojmy jsou protopsychologické
pojmy.
C.G.Jung třeba ego pojímal jako komplex (mluvil o ego-koplexu), tj. jako
soubor představ o sobě samém, spojených s pocitem či prožitkem JÁ.
No ano – vědomí (včetně vědomí svého „já“) je výsledek činnosti mozku a samozřejmě se mění. To potvrzuje ateistický pohled, a nikoliv nějakou trvalou „duši“. Nevidím v tom nic objevného.
Vždyť budhismus taky je ateistické náboženství. Ale i ateisté dělají tu chybu, že si myslí, že mají nějaké trvalé Já (a proto třeba že se nemůžou změnit). Objevného je na tom článku to, že budhismus je v dané nauce v souladu s neurovědou.