Náboženská víra žije jen z mezer v lidském poznání a ty se projevují i ve vědeckých omylech. Jen tam je prostor pro neomezenou fantazii věřících. Jejím znakem je představa nějakých dokonalých, vševědoucích a všemohoucích entit, které jsou neomylné. Věřícím to pak zřejmě dává pocit, že znají smysl, začátek a konec všeho dění a to je podle všeho uklidňující představa.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
