Jaká osvěta... 
Pokud jde o původ vesmíru a života, tak kromě kreacionizmu existuje
názor, který bychom mohli nazvat Bohem řízená evoluce, a
samozřejmě stvořitelská činnost Boha.
Evolucionisté mají více teorií, mezi nimiž najdeme i přenesení života na
kometě a působení mimozemské civilizace.
Já o tom píšu proto, že mnoho evolucionistů zastává názor, že
všichni věřící jsou blbci, protože věří ve stvoření všeho během
šesti doslovných dnů. Pak nezbývá, než se vzájemně poplácat po ramenou,
jací jsme my ateisté géniové. 
Mně je to jasné, už jsem s pár ateisty debatoval. Proto píšu o
mnoha ateistech, ne o všech.
A také reaguji na poměry na tomto DF.
Tady jsou skvělí ateisti, vzdélaní, žádní pitomci, Komanč, Arečuk, Nekroczar, sorry ako, Ondi, ty jsi antiteista...
Někteří pobožní, kteří jsou rozkročeni mezi kreacionismem a
Evolucionismem, nazývají svou religiozitu "inteligentním designem" - zkratka
ID. To frčelo koncem minulého století v USA.
Prostě nové náboženství bez boha. 
V kostce - představují si, že příroda má vlastní inteligenci a snaží se
sama od sebe o abiogenezi a o Evoluci.
takže je to přímo v přirodních dějích nějak "zakodované"? jako možnost či variace možností? Jde o to že my jsme výsledek a jako výsledek se díváme na možné trajektorie JAK k tomu došlo.
Taky je třeba si uvědomit a teď asi hodně diskutujících nebude se mnou souhlasit, že vidíme realitu již adaptovanou na naše smysly a nejen to. Adaptovanou na náš mozek a způsob jakým mozek zpracovává impulzy. Vím že je to profláklé, ale budeme se tady hádat o to jestli nejdřív přeslička nebo houba, přitom vůbec nevíme jak náš svět vypadá BEZ adaptace našeho mozku či smyslů na vnější prostředí. Jak se projevuje... jen tak bez receptorů...akceptujících světelné záření či jiné dotykové receptory, tedy bez možnosti rozlišení jednotlivých atomů či polí.
Co pořád máš s nějakým kódováním? Svět (hmota) má nějaké vlastnosti, a ty umožňují, aby určité procesy probíhaly. Žádná množina jejich možných výsledků nikde předem zakódována být nemusí. Tak jako třeba v rostlině není nikde zakódován exkrement jako výsledek jejího zpracování živočichem…
Realita není adaptovaná na naše vnímání, naše vnímání je adaptované na realitu. Receptory máme jen pro reálně existující faktory, kterými se svět projevuje. Ty faktory jsou nezávislé na našem vnímání, naše vnímání je naopak závislé na nich. Bez těchto faktorů by svět prostě nevypadal.
nejsem přesvědčená že realita není adaptovaná na naše vnímání, může to být naopak. že realita se odvíjí od našeho vnímání. A opravdu naše vnímání či uvědomování je výsledkem vývoje a tedy tento vývoj probíhal i v tom JAK realitu interpretujeme, jak s ní zacházíme či co pro nás znamená. Lidé se bojí smrti obecně, opět zde máme "kodován" pud sebezáchovy...z něj pak se odvíjí bolest či různé negativní emoce, strach, hněv, chtěni etc. Primárně je to ale přesvědčení že my jako já člověk smrtí zanikáme. Ale co zaniká? Hmota tady je stejná... prvky z kterých se skládáme je taky tady pořád, přod zde jako hmota či realita jsme... čeho se tedy bojíme. Proč nechceme umřít, když po naší smrti se fakticky nic nezmení a vše bude stejné jako předtím.
„nejsem přesvědčená že realita není adaptovaná na naše vnímání, může to být naopak. že realita se odvíjí od našeho vnímání.“
Nechápu. To jako že když třeba přijdeš o zrak, tak v realitě zaniknou všechny barvy plus tvary toho, na co nedosáhneš nebo na čem neudržíš ruku?
„Ale co zaniká? Hmota tady je stejná... prvky z kterých se skládáme je taky tady pořád, přod zde jako hmota či realita jsme... čeho se tedy bojíme.“
Zanikne struktura, na jejíž existenci stojí naše vědomí, které tím pádem zanikne taky. Toho se člověk bojí. A taky toho, jak se u toho zániku bude cítit…
Například : Vidíme, že auto je červené - no a ve skutečnosti to
nemusí být pravda, protože je jen natřené něčím, co odráží jenom
určitou část spektra - červenou. 
například já vidím že máš košili takovou nijakou hnědou, takže ta odráží hnědou.
Pojmenování barev je výsledek domluvy a souhlasu lidí.
Barvy, ať vodové, tempery, nebo pastelky jsou namíchané z částeček,
které odrážejí, osvícené slunečním světlem, jen malou část jeho
viditelného spektra elektromagnetického záření přenášeného fotony.
Ve slunečním světle neexistuje "hnědá" nebo i "fialová" barva - viz = duha
světlo rozložené lomem a odrazem na fotony rozlišné frekvence. Teprve
namícháním různých částí světelného spektra dostaneme barvu, kterou
můžeme označit za "hnědou".
Ve vizuální technice, fotogravie, obrazovky, tiskárny se používají tři (v
tiskárně čtyři) základní barvy RGB, nebo CMYK v tisku.
Například Magenta v tiskárně jedna ze tří barev vůbec v dením světle
neexistuje. Nikde ji nevidíš duha ji nemá příroda běžně také ne. 
a modrá také není v tiskárně, ta ji teprve namíchá z těch barev co
tam jsou třeba i z černé. 
Jen slovíčkaříš - Azur, purpur(to je ta tvoje magenta), žlutá a
černá - jde o tu podstatu 3+1

Jde o princip míchání barev. V inkoustové tiskárně se používá
systém CMYK (Cyan, Magenta, Yellow, and Key (Black)) pochopitelně na bílém
papíru.
Při slučování barevného světla na obrazovkách zase RGB (červená,
zelená a modrá).
Jinak, barvy jsou také normované v systému RAL Tabulka RAL má 2800 barevných odstínů, od bílé (RAL 9010) po černou (RAL 9005). Třeba můj vehikl je šedý, vzneseně pojmenovaný jako stříbrný (asi RAL 7001).
Já mám zase vehykl a mám na něm Oceanskou modř. Tak tomu říkal výrobce, ale v papírech je jen modrá i když to modrá není spíš nazelenalá.
to ví každý amatér že, purpur je magenta to nemusíš psát, psal jsem
to jak se to označuje v tiskárnách.
podstata není 3+1 podstata je kvalita toneru.
profi tiskárny jsou 12+1 a víc 
Psalo se tady o základu.
Tváříš se jako vševěd a máš jen potřebu přiblble rejpat. Nedokážeš
se normálně bavit.

nemohl protože to znamená že říká něco co zná každý já mám doma
já mám doma 4 tiskárny a včera jsem si objednal další toakže mě on o
barvách nic nového říci nemůže 
Ale mohl. protože jsme se bavili o základě, a ty jsi zbytečně
slovíčkařil.
Mě stačí jedna - a většinou mi stačí jen černá 
mám dvě laseroví černobílé a stačili donedávna kupuji inkoustovou na fotky
Já měl inkoustovou HP - Drahé kazety, pokus o doplnění inkoustu
nefungoval, tak jsem desetiletí používal laserovou č-b, no a teď mám už
tak 10let barevnou laserovou Brother, byla relativně levná (kolem 300€),
tiskne oboustranně a má extra vstup vzadu pro tisk na tuhý papír
(samolepíci štítky).
Ovšem musím dodat, že netisknu moc a obrázky jen vyjimečně.
lejzrovky barevný jsou pro mne drahý na těch pár fotek. A barva do starí inkoustovky stoji stejně jako nová tiskárna. navíc mě to hlási E50 a já nebudu čekat že to klekne
trochu jsem si přečet, co si psal a si amatér, fialová ve slunečním
spektru existuje 
Rozsah: 380–450 nm.
Umístění v duze: Nachází se na jejím vnitřním okraji.
Sousední barva: S fialovou sousedí v duze barva indigová nebo modrá (vlnové
délky nad 450 nm).
To píši primárně pro ty, kteří se na duhu ještě nestihli kouknout.

jonatan fialova barva v duze je zpusobena ne tim, ze existuje ale ocnim
klamem - je ve spsodni casti pod modrou
lidske oko ji muze videt jako fialovou ale ve zkutecnosti neni jue to zpusobeno
modrrou barvo duhy nadni -- proste fata morgana fialove barvy ale neni ve
zkutecnosti fialova jine barvy duhy jsou o necem jinem.
hruza nepsat na pocitaci :-(((( snat to pochopite tu moji zlataninu :-((( koncim -------------- dobrou
Blbost. Nejkratší viditelná vlnová délka je fialová. Proč myslíš, že se ta sousední neviditelná nazývá ultrafialovou?
Nápověda: latinské ultra znamená „za“, „přes“.
Pro amatéra: Spektrum slunečního záření (pro úplného amatéra : vlna
červeného světla je dlouhá, modrého světla je kratičká)
Pochopitelně si píšeme o, pro lidské oko viditelném rozsahu spektra slunečního světla. Lidský vjem "fialové barvy" vznikne až v mozku ze spektra s potlačenou intenzitou světelného spektra mezi modrou a červenou. Jinak řečeno laikovi - pro fialovou neexistuje jedna délka vlny ve světelném spektru.
Dotaz, co pak tiskneš na tvých supertiskárnách?
„Lidský vjem "fialové barvy" vznikne až v mozku ze spektra s potlačenou intenzitou světelného spektra mezi modrou a červenou.“
To je jedna možnost výsledného fialového vjemu. Druhá je právě ta nejkrátkovlnnější složka viditelného spektra. Tam jsou vlnové délky, které jsou skutečně fialové a jako takové jsou i vidět.
Je pravda, že v širším pojetí je kreacionistou každý, kdo věří ve
vznik stvořením. Nicméně postupně se toto označení vžilo pro ty, kteří
chápou stvoření v doslovných šesti dnech.
Přístup nazývaný inteligentní design upozorňuje na existenci
inteligentního designera, takže těžko se bude jednat o "nové náboženství
bez Boha". 
Přesně! Akorát že ho to odsouvá jen kamsi jinam ve vesmíru, nikam do nadpřirozena. Je to odsunutí, které nijak nepopírá to, co jsi napsal, plně uznává, že tu otázku je třeba k nalezení úplné pravdy vyřešit, ale přitom ponechává možnost na ni v budoucnu odpovědět. Zatímco odsunutí do nadpřirozena, do pouhé víry, že tak to prostě je, že bůh je věčný a pátrat po jeho vzniku je nesmysl, ho jen zametá pod koberec. Neřeší vůbec nic.
nemyslím že Bůh je nesmysl. Je to znamení toho, že nevíme... že to nedokážeme vysvětlit. Nikoliv že zametáme pod koberec, nýbrž přiznáme, to je nad naše chápání.
Ovšem i ta mimozemská civilizace musela nějak vzniknout. Po Velkém
Třísku byl Vesmír jen atomární Vodík s jedním procentem atomárního
Helia. Postupně vznikaly těžší prvky produkované v gigantických
hvězdách, jejichž "popel" dal vniknout planetám.
No a 13,8 miliard našich časových úseků zvaných rokem vznikl i
Člověk.
Člověku pak trvalo několik stovek tisíců roků, než si vytvořil bohy a
jiné pohádkové bytosti.
Křesťanský bůh je vlastně posledním stvořením od Velkého Třísku. Asi
proto je ve velké oblibě a mnozí lidé se mu klanějí a přinášejí mu
dary.
Ano, "zelené mužíčky" jsem uvedl jen do výčtu názorů na vznik a vývoj života.
Teorií kosmogeneze je několik a jejich popularita se mění.
V zásadě může věřící člověk se všemi souhlasit, protože za všemi
vidí Stvořitele.
Stejně tak se mění teorie o časových intervalech.
S vědeckým názorem na stáří vesmíru nemám problém. Jak už jsem uvedl,
jeho vznik není v Genesis započítán do jednotlivých stvořitelských
dnů.
Výraz den zde prostě označuje určitou etapu, jejíž délku neznáme.
Je to patrné ze samotného zápisu, kde se píše o jednotlivých
dnech stvoření a vzápětí jsou všechny ty dny shrnuty do
dne jednoho.
1. Mojžíšova 2:4 zde používá výraz* bə·yō·wm*, což znamená "v den".
ty to nějak pleteš: Pod stvořitelskou činnost patří speciální
podskupina, která je Bohem řízena?
Bůh tedy řídí evoluci a co vývoj vesmíru ten také řídí, pak je to
další podskupina. Nějak tomu bohu přidáváš papírování.
Za chvíli od něj budeš vybírat daně. 
Nic nepletu.
Asi jsi nezaregistroval, že vyjmenovávám různé názory na stvoření, se
kterými jsem se setkal, což neznamená, že se s nimi ztotožňuji.
co sem od vás četl nebo ty videa sice pro obyčejné lidi, ale v tomto
zrovna jdete s vědou 