Ve skutečnosti je to jinak.
V Genesis 1:1 čteme, že: Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. To
znamená hmotný vesmír. Nemůže jít o nebe v duchovním smyslu už jen
proto, že z Joba 38:4-7 je zřejmé, že duchovní bytosti tomuto dílu už
přihlížely.
Je zde použito hebrejské slovo bā·rā (stvořit) v perfektu, což v
hebrejštině označuje dokončený děj, tedy děj dokončený před dalším
stvořením. Nakonec i kontext celé pasáže ukazuje, že stvořitelské dny se
začaly počítat až po stvoření "nebes a země".
Pokud jde o ty hvězdy, tak v Genesis 1:14 je použito sloveso
yə·hî, což je imperfektum, které hebrejština používá
především pro označení pokračujícího děje. Proto ve většině
překladů čteme něco na způsob výrazu "ať jsou" (nebeská tělesa).
Nejedná se tedy o tvoření v pravém slova smyslu, protože i použité
sloveso je jiné.
Časově to dává smysl, protože se předtím píše o oddělení vody a
souše, což mohlo způsobit změny v oblačnosti, takže například Slunce
mohlo být vnímáno už ne jako difúzní světlo, ale jako jasný svítící
objekt.
Je také třeba si uvědomit, že veškeré děje jsou logicky uváděny z
hlediska pozemského pozorovatele.







.............................(vtip
Také jsem kdysi dostal jednu sazenici
darem. A také, když začala smrdět šla rovnou do kompostu, a v tom kompostu
byla ještě příští rok ta konopná vlákna. Poučení - rozstříhat před
kompostováním tak na decimetrové kousky..



